Home
>
Library
>
New
>
John Dargavel Smith
>
The Mahabharata In Sanskrit
>
Book 3. Chapter 253
Book 3. Chapter 253
The Mahabharata In Sanskrit
Book 3
Chapter
253
1
[वै]
ततॊ दिशः संप्रविहृत्य पार्था; मृगान वराहान महिषांश च हत्वा
धनुर्धराः शरेष्ठतमाः पृथिव्यां; पृथक चरन्तः सहिता बभूवुः
2
ततॊ मृगव्यालगणानुकीर्णं; महावनं तद विहगॊपघुष्टम
भरातॄंश च तान अभ्यवदद युधिष्ठिरः; शरुत्वा गिरॊ वयाहरतां मृगाणाम
3
आदित्यदीप्तां दिशम अभ्युपेत्य; मृगद्विजाः करूरम इमे वदन्ति
आयासम उग्रं परतिवेदयन्तॊ; महाहवं शत्रुभिर वावमानम
4
कषिप्रं निवर्तध्वम अलं मृगैर नॊ; मनॊ हि मे दूयति दह्यते च
बुद्धिं समाच्छाद्य च मे समन्युर; उद्धूयते पराणपतिः शरीरे
5
सरः सुपर्णेन हृतॊरगं यथा; राष्ट्रं यथा राजकम आत्तलक्ष्मि
एवंविधं मे परतिभाति काम्यकं; शौण्डैर यथा पीतरसश च कुम्भः
6
ते सैन्धवैर अत्यनिलौघवेगैर; महाजवैर वाजिभिर उह्यमानाः
युक्तैर बृहद्भिः सुरथैर नृवीरास; तदाश्रमायाभिमुखा बभूवुः
7
तेषां तु गॊमायुर अनल्प घॊषॊ; निवर्ततां मामम उपेत्य पार्श्वम
परव्याहरत तं परविमृश्य राजा; परॊवाच भीमं च धनंजयं च
8
यथा वदत्य एष विहीनयॊनिः; शालावृकॊ वामम उपेत्य पार्श्वम
सुव्यक्तम अस्मान अवमन्य पापैः; कृतॊ ऽभिमर्दः कुरुभिः परसह्य
9
इत्य एव ते तद वनम आविशन्तॊ; महत्य अरण्ये मृगयां चरित्वा
बालाम अपश्यन्त तदा रुदन्तीं; धात्रेयिकां परेष्यवधूं परियायाः
10
ताम इन्द्रसेनस तवरितॊ ऽभिसृत्य; रथाद अवप्लुत्य ततॊ ऽभयधावत
परॊवच चैनां वचनं नरेन्द्र; धात्रेयिकाम आर्ततरस तदानीम
11
किं रॊदिषि तवं पतिता धरण्यां; किं ते मुखं शुष्यति दीनवर्णम
कच चिन न पापैः सुनृशंस कृद भिः; परमाथिता दरौपदी राजपुत्री
अनिद्य रूपा सुविशालनेत्रा; शरीरतुल्या कुरुपुंगवानाम
12
यद्य एव देवी पृथिवीं परविष्टा; दिवं परपन्नाप्य अथ वा समुद्रम
तस्या गमिष्यन्ति पदं हि पार्थास; तथा हि संतप्यति धर्मराजः
13
कॊ हीदृशानाम अरिमर्दनानां; कलेशक्षमाणाम अपराजितानाम
पराणैः समाम इष्टतमां जिहीर्षेद; अनुत्तमं रत्नम इव परमूढः
न बुध्यते नाथवतीम इहाद्य; बहिश्चरं हृदयं पाण्डवानाम
14
कस्याद्य कायं परतिभिद्य घॊरा; महीं परवेक्ष्यन्ति शिताः शराग्र्याः
मा तवं शुचस तां परति भीरु विद्धि; यथाद्य कृष्णा पुनर एष्यतीति
निहत्य सर्वान दविषतः समग्रान; पार्थाः समेष्यन्त्य अथ याज्ञसेन्या
15
अथाब्रवीच चारु मुखं परमृज्य; धात्रेयिका सारथिम इन्द्रसेनम
जयद्रथेनापहृता परमथ्य; पञ्चेन्द्र कल्पान परिभूय कृष्णा
16
तिष्ठन्ति वर्त्मानि नवान्य अमूनि; वृक्षाश च न मलान्ति तथैव भग्नाः
आवर्तयध्वं हय अनुयात शीघ्रं; न दूरयातैव हि राजपुत्री
17
संनह्यध्वं सर्व एवेन्द्र कल्पा; महान्ति चारूणि च दंशनानि
गृह्णीत चापानि महाधनानि; शरांश च शीघ्रं पदवीं वरजध्वम
18
पुरा हि निर्भर्त्सन दण्डमॊहिता; परमूढ चित्ता वदनेन शुष्यता
ददाति कस्मै चिद अनर्हते तनुं; वराज्य पूर्णाम इव भस्मनि शरुचम
19
पुरा तुषाग्नाव इव हूयते हविः; पुरा शमशाने सरग इवापविध्यते
पुरा च सॊमॊ ऽधवरगॊ ऽवलिह्यते; शुना यथा विप्रजने परमॊहिते
महत्य अरण्ये मृगयां चरित्वा; पुरा शृगालॊ नलिनीं विगाहते
20
मा वः परियायाः सुनसं सुलॊचनं; चन्द्रप्रभाच्छं वदनं परसन्नम
सपृश्याच छुभं कश चिद अकृत्य कारी; शवा वै पुरॊडाशम इवॊपयुङ्क्षीत
एतानि वर्त्मान्य अनुयात शीघ्रं; मा वः कालः कषिप्रम इहात्यगाद वै
21
[य]
भद्रे तूष्णीम आस्स्व नियच्छ वाचं; मास्मत सकाशे परुसाण्य अवॊचः
राजानॊ वा यदि वा राजपुत्रा; बलेन मत्ता वञ्चनां पराप्नुवन्ति
22
[वै]
एतावद उक्त्वा परययुर हि शीघ्रं; तान्य एव वर्त्मान्य अनुवर्तमानाः
मुहुर मुहुर वयालवद उच्छसन्तॊ; जयां विक्षिपन्तश च महाधनुर भयः
23
ततॊ ऽपश्यंस तस्य सैन्यस्य रेणुम; उद्धूतं वै जावि खुरप्रणुन्नम
पदातीनां मध्यगतं च धौम्यं; विक्रॊशन्तं भीमम अभिद्रवेति
24
ते सान्त्व्य धौम्यं परिदीनसत्त्वाः; सुखं भवान एत्व इति राजपुत्राः
शयेना यथैवामिष संप्रयुक्ता; जवेन तः सैन्यम अथाभ्यधावन
25
तेषां महेन्द्रॊपमविक्रमाणां; संरब्धानां धर्षणाद याज्ञसेन्याः
करॊधः परजज्वाल जयद्रथं च; दृष्ट्वा परियां तस्य रथे सथितां च
26
परचुक्रुशुश चाप्य अथ सिन्धुराजं; वृकॊदरश चैव धनंजयश च
यमौ च राजा च महाधनुर्धरास; ततॊ दिशः संमुमुहुः परेषाम
1
[vai]
tato diśaḥ saṃpravihṛtya pārthā; mṛgān varāhān mahi
ṣāṃś
ca hatvā
dhanurdharāḥ śreṣṭhatamāḥ pṛthivyāṃ; pṛthak carantaḥ sahitā babhūvu
ḥ
2
tato mṛgavyālagaṇānukīrṇaṃ; mahāvanaṃ tad vihagopaghuṣṭam
bhrātṝṃś ca tān abhyavadad yudhiṣṭhiraḥ; śrutvā giro vyāharatāṃ mṛgāṇām
3
dityadīptāṃ diśam abhyupetya; mṛgadvijāḥ krūram ime vadanti
āyāsam ugraṃ prativedayanto; mahāhavaṃ śatrubhir vāvamānam
4
kṣipraṃ nivartadhvam alaṃ mṛgair no; mano hi me dūyati dahyate ca
buddhiṃ samācchādya ca me samanyur; uddhūyate prāṇapatiḥ śarīre
5
saraḥ suparṇena hṛtoragaṃ yathā; rāṣṭraṃ yathā rājakam āttalakṣmi
evaṃvidhaṃ me pratibhāti kāmyakaṃ; śauṇḍair yathā pītarasaś ca kumbha
ḥ
6
te saindhavair atyanilaughavegair; mahājavair vājibhir uhyamānāḥ
yuktair bṛhadbhiḥ surathair nṛvīrās; tadāśramāyābhimukhā babhūvu
ḥ
7
teṣāṃ tu gomāyur analpa ghoṣo; nivartatāṃ māmam upetya pārśvam
pravyāharat taṃ pravimṛśya rājā; provāca bhīmaṃ ca dhanaṃjayaṃ ca
8
yathā vadaty eṣa vihīnayoniḥ; śālāvṛko vāmam upetya pārśvam
suvyaktam asmān avamanya pāpaiḥ; kṛto 'bhimardaḥ kurubhiḥ prasahya
9
ity eva te tad vanam āviśanto; mahaty araṇye mṛgayāṃ caritvā
bālām apaśyanta tadā rudantīṃ; dhātreyikāṃ preṣyavadhūṃ priyāy
āḥ
10
tām indrasenas tvarito 'bhisṛtya; rathād avaplutya tato 'bhyadhāvat
provaca caināṃ vacanaṃ narendra; dhātreyikām ārtataras tadānīm
11
kiṃ rodiṣi tvaṃ patitā dharaṇyāṃ; kiṃ te mukhaṃ śuṣyati dīnavarṇam
kac cin na pāpaiḥ sunṛśaṃsa kṛd bhiḥ; pramāthitā draupadī rājaputrī
anidya rūpā suviśālanetrā; śarīratulyā kurupuṃgavānām
12
yady eva devī pṛthivīṃ praviṣṭā; divaṃ prapannāpy atha vā samudram
tasyā gamiṣyanti padaṃ hi pārthās; tathā hi saṃtapyati dharmarāja
ḥ
13
ko hīdṛśānām arimardanānāṃ; kleśakṣamāṇām aparājitānām
prāṇaiḥ samām iṣṭatamāṃ jihīrṣed; anuttamaṃ ratnam iva pramūḍhaḥ
na budhyate nāthavatīm ihādya; bahiścaraṃ hṛdayaṃ pāṇḍavānām
14
kasyādya kāyaṃ pratibhidya ghorā; mahīṃ pravekṣyanti śitāḥ śarāgryāḥ
mā tvaṃ śucas tāṃ prati bhīru viddhi; yathādya k
ṛṣṇā
punar eṣyatīti
nihatya sarvān dviṣataḥ samagrān; pārthāḥ sameṣyanty atha yājñaseny
ā
15
athābravīc cāru mukhaṃ pramṛjya; dhātreyikā sārathim indrasenam
jayadrathenāpahṛtā pramathya; pañcendra kalpān paribhūya k
ṛṣṇā
16
tiṣṭhanti vartmāni navāny amūni; vṛkṣāś ca na mlānti tathaiva bhagn
āḥ
vartayadhvaṃ hy anuyāta śīghraṃ; na dūrayātaiva hi rājaputr
ī
17
saṃnahyadhvaṃ sarva evendra kalpā; mahānti cārūṇi ca daṃśanāni
gṛhṇīta cāpāni mahādhanāni; śarāṃś ca śīghraṃ padavīṃ vrajadhvam
18
purā hi nirbhartsana daṇḍamohitā; pramūḍha cittā vadanena śuṣyatā
dadāti kasmai cid anarhate tanuṃ; varājya pūrṇām iva bhasmani śrucam
19
purā tuṣāgnāv iva hūyate haviḥ; purā śmaśāne srag ivāpavidhyate
purā ca somo 'dhvarago 'valihyate; śunā yathā viprajane pramohite
mahaty araṇye mṛgayāṃ caritvā; purā śṛgālo nalinīṃ vigāhate
20
mā vaḥ priyāyāḥ sunasaṃ sulocanaṃ; candraprabhācchaṃ vadanaṃ prasannam
spṛśyāc chubhaṃ kaś cid akṛtya kārī; śvā vai puroḍāśam ivopayuṅkṣīt
etāni vartmāny anuyāta śīghraṃ; mā vaḥ kālaḥ kṣipram ihātyagād vai
21
[y]
bhadre tūṣṇīm āssva niyaccha vācaṃ; māsmat sakāśe parusāṇy avocaḥ
rājāno vā yadi vā rājaputrā; balena mattā vañcanāṃ prāpnuvanti
22
[vai]
etāvad uktvā prayayur hi śīghraṃ; tāny eva vartmāny anuvartamānāḥ
muhur muhur vyālavad ucchasanto; jyāṃ vikṣipantaś ca mahādhanur bhya
ḥ
23
tato 'paśyaṃs tasya sainyasya reṇum; uddhūtaṃ vai jāvi khurapraṇunnam
padātīnāṃ madhyagataṃ ca dhaumyaṃ; vikrośantaṃ bhīmam abhidraveti
24
te sāntvya dhaumyaṃ paridīnasattvāḥ; sukhaṃ bhavān etv iti rājaputr
āḥ
yenā yathaivāmiṣa saṃprayuktā; javena taḥ sainyam athābhyadhāvan
25
teṣāṃ mahendropamavikram
āṇāṃ;
saṃrabdhānāṃ dharṣaṇād yājñasenyāḥ
krodhaḥ prajajvāla jayadrathaṃ ca; dṛṣṭvā priyāṃ tasya rathe sthitāṃ ca
26
pracukruśuś cāpy atha sindhurājaṃ; vṛkodaraś caiva dhanaṃjayaś ca
yamau ca rājā ca mahādhanurdharās; tato diśaḥ saṃmumuhuḥ pareṣām
rooftop book chapter by chapter
|
rooftop book chapter by chapter
Home
>
Library
>
New
>
John Dargavel Smith
>
The Mahabharata In Sanskrit
>
Book 3. Chapter 253