Home
>
Library
>
New
>
John Dargavel Smith
>
The Mahabharata In Sanskrit
>
Book 3. Chapter 254
Book 3. Chapter 254
The Mahabharata In Sanskrit
Book 3
Chapter
254
1
[वै]
ततॊ घॊरतरः शब्दॊ वने समभवत तदा
भीमसेनार्जुनौ दृष्ट्वा कषत्रियाणाम अमर्षिणाम
2
तेषां धवजाग्राण्य अभिवीक्ष्य राजा; सवयं दुरात्मा कुरुपुंगवानाम
जरद्रथॊ याज्ञसेनीम उवाच; रथे सथितां भानुमतीं हतौजाः
3
आयान्तीमे पञ्च रथा महान्तॊ; मन्ये च कृष्णे पतयस तवैते
सा जानती खयापय नः सुकेशि; परं परं पाण्डवानां रथस्थम
4
[दरौ]
किं ते जञातैर मूढ महाधनुर्धरैर; अनायुष्यं कर्मकृत्वातिघॊरम
एते वीराः पतयॊ मे समेता; न वः शेषः कश चिद इहास्ति युद्धे
5
आख्यातव्यं तव एव सर्वं मुमूर्षॊर; मया तुभ्यं पृष्टया धर्म एषः
न मे वयथा विद्यते तवद्भयं वा; संपश्यन्त्याः सानुजं धर्मराजम
6
यस्य धवजाग्रे नदतॊ मृदङ्गौ; नन्दॊपनन्दौ मधुरौ युक्तरूपौ
एतं सवधर्मार्थविनिश्चयज्ञं; सदा जनाः कृत्यवन्तॊ ऽनुयान्ति
7
य एष जाम्बूनदशुद्ध गौरः; परचण्ड घॊणस तनुर आयताक्षः
एतं कुरुश्रेष्ठतमं वदन्ति; युधिष्ठिरं धर्मसुतं पतिं मे
8
अप्य एष शत्रॊः शरणागतस्य; दद्यात पराणान धर्मचारी नृवीरः
परैह्य एनं मूढ जवेन भूतये; तवम आत्मनः पराञ्जलिर नयस्तशास्त्रः
9
अथाप्य एनं पश्यसि यं रथस्थं; महाभुजं शालम इव परवृद्धम
संदष्टौष्ठं भरुकुटी संहतभ्रुवं; वृकॊदरॊ नाम पतिर ममैषः
10
आजानेया बलिनः साधु दान्ता; महाबलाः शूरम उदावहन्ति
एतस्य कर्माण्य अतिमानुषाणि; भीमेति शब्दॊ ऽसय गतः पृथिव्याम
11
नास्यापराद्धाः शेषम इहाप्नुवन्ति; नाप्य अस्य वैरं विस्मरते कदा चित
वैरस्यान्तं संविधायॊपयाति; पश्चाच छान्तिं न च गच्छत्य अतीव
12
मृदुर वदान्यॊ धृतिमान यशस्वी; जितेन्द्रियॊ वृद्धसेवी नृवीरः
भराता च शिष्यश च युधिष्ठिरस्य; धनंजयॊ नाम पतिर ममैषः
13
यॊ वै न कामान न भयान न लॊभात; तयजेद धर्मं न नृशंसं च कुर्यात
स एष वैश्वानरतुल्यतेजाः; कुन्तीसुतः शत्रुसहः परमाथी
14
यः सर्वधर्मार्थविनिश्चयज्ञॊ; भयार्तानां भयहर्ता मनीषी
यस्यॊत्तमं रूपम आहुः पृथिव्यां; यं पाण्डवाः परिरक्षन्ति सर्वे
15
पराणैर गरीयांसम अनुव्रतं वै; स एष वीरॊ नकुलः पतिर मे
यः खड्गयॊधी लघुचित्रहस्तॊ; महांश च धीमान सहदेवॊ ऽदवितीयः
16
यस्याद्य कर्म दरक्ष्यसे मूढ सत्त्व; शतक्रतॊर वा दैत्य सेनासु संख्ये
शूरः कृतास्त्रॊ मतिमान मनीषी; परियंकरॊ धर्मसुतस्य राज्ञः
17
य एष चन्द्रार्कसमानतेजा; जघन्यजः पाण्डवानां परियश च
बुद्ध्या समॊ यस्य नरॊ न विद्यते; वक्ता तथा सत्सु विनिश्चयज्ञः
18
सैष शूरॊ नित्यम अमर्षणश; च धीमान पराज्ञः सहदेवः पतिर मे
तयजेत पराणान परविशेद धव्यवाहं; न तव एवैष वयाहरेद धर्मबाह्यम
सदा मनस्वी कषत्रधर्मे निविष्टः; कुन्त्याः पराणैर इष्टतमॊ नृवीरः
19
विशीर्यन्तीं नावम इवार्णवान्ते; रत्नाभिपूर्णां मकरस्य पृष्ठे
सेनां तवेमां हतसर्वयॊधां; विक्षॊभितां दरक्ष्यसि पाण्डुपुत्रैः
20
इत्य एते वै कथिताः पाण्डुपुत्रा; यांस तवं मॊहाद अवमन्य परवृत्तः
यद्य एतैस तवं मुच्यसे ऽरिष्टदेहः; पुनर्जन्म पराप्स्यसे जीव एव
21
[वै]
ततः पार्थाः पञ्च पञ्चेन्द्र कल्पास; तयक्त्वा तरस्तान पराञ्जलींस तान पदातीन
रथानीकं शरवर्षान्ध कारं; चक्रुः करुद्धः सर्वतः संनिगृह्य
1
[vai]
tato ghorataraḥ śabdo vane samabhavat tadā
bhīmasenārjunau dṛṣṭvā kṣatriyāṇām amarṣiṇām
2
teṣāṃ dhvajāgrāṇy abhivīkṣya rājā; svayaṃ durātmā kurupuṃgavānām
jaradratho yājñasenīm uvāca; rathe sthitāṃ bhānumatīṃ hatauj
āḥ
3
yāntīme pañca rathā mahānto; manye ca kṛṣṇe patayas tavaite
sā jānatī khyāpaya naḥ sukeśi; paraṃ paraṃ pāṇḍavānāṃ rathastham
4
[drau]
kiṃ te jñātair mūḍha mahādhanurdharair; anāyuṣyaṃ karmakṛtvātighoram
ete vīrāḥ patayo me sametā; na vaḥ śeṣaḥ kaś cid ihāsti yuddhe
5
khyātavyaṃ tv eva sarvaṃ mumūrṣor; mayā tubhyaṃ pṛṣṭayā dharma eṣaḥ
na me vyathā vidyate tvadbhayaṃ vā; saṃpaśyantyāḥ sānujaṃ dharmarājam
6
yasya dhvajāgre nadato mṛdaṅgau; nandopanandau madhurau yuktarūpau
etaṃ svadharmārthaviniścayajñaṃ; sadā janāḥ kṛtyavanto 'nuyānti
7
ya eṣa jāmbūnadaśuddha gauraḥ; pracaṇḍa ghoṇas tanur āyatākṣaḥ
etaṃ kuruśreṣṭhatamaṃ vadanti; yudhiṣṭhiraṃ dharmasutaṃ patiṃ me
8
apy eṣa śatroḥ śaraṇāgatasya; dadyāt prāṇān dharmacārī nṛvīraḥ
paraihy enaṃ mūḍha javena bhūtaye; tvam ātmanaḥ prāñjalir nyastaśāstra
ḥ
9
athāpy enaṃ paśyasi yaṃ rathasthaṃ; mahābhujaṃ śālam iva pravṛddham
saṃdaṣṭauṣṭhaṃ bhrukuṭī saṃhatabhruvaṃ; vṛkodaro nāma patir mamaiṣa
ḥ
10
jāneyā balinaḥ sādhu dāntā; mahābalāḥ śūram udāvahanti
etasya karmāṇy atimānuṣāṇi; bhīmeti śabdo 'sya gataḥ pṛthivyām
11
nāsyāparāddhāḥ śeṣam ihāpnuvanti; nāpy asya vairaṃ vismarate kadā cit
vairasyāntaṃ saṃvidhāyopayāti; paścāc chāntiṃ na ca gacchaty atīva
12
mṛdur vadānyo dhṛtimān yaśasvī; jitendriyo vṛddhasevī nṛvīraḥ
bhrātā ca śiṣyaś ca yudhiṣṭhirasya; dhanaṃjayo nāma patir mamaiṣa
ḥ
13
yo vai na kāmān na bhayān na lobhāt; tyajed dharmaṃ na nṛśaṃsaṃ ca kuryāt
sa eṣa vaiśvānaratulyatejāḥ; kuntīsutaḥ śatrusahaḥ pramāth
ī
14
yaḥ sarvadharmārthaviniścayajño; bhayārtānāṃ bhayahartā man
īṣī
yasyottamaṃ rūpam āhuḥ pṛthivyāṃ; yaṃ pāṇḍavāḥ parirakṣanti sarve
15
prāṇair garīyāṃsam anuvrataṃ vai; sa eṣa vīro nakulaḥ patir me
yaḥ khaḍgayodhī laghucitrahasto; mahāṃś ca dhīmān sahadevo 'dvitīya
ḥ
16
yasyādya karma drakṣyase mūḍha sattva; śatakrator vā daitya senāsu saṃkhye
śūraḥ kṛtāstro matimān manīṣī; priyaṃkaro dharmasutasya rājña
ḥ
17
ya eṣa candrārkasamānatejā; jaghanyajaḥ pāṇḍavānāṃ priyaś ca
buddhyā samo yasya naro na vidyate; vaktā tathā satsu viniścayajña
ḥ
18
saiṣa śūro nityam amarṣaṇaś; ca dhīmān prājñaḥ sahadevaḥ patir me
tyajet prāṇān praviśed dhavyavāhaṃ; na tv evaiṣa vyāhared dharmabāhyam
sadā manasvī kṣatradharme niviṣṭaḥ; kuntyāḥ prāṇair iṣṭatamo nṛvīra
ḥ
19
viśīryantīṃ nāvam ivārṇavānte; ratnābhipūrṇāṃ makarasya pṛṣṭhe
senāṃ tavemāṃ hatasarvayodhāṃ; vikṣobhitāṃ drakṣyasi pāṇḍuputrai
ḥ
20
ity ete vai kathitāḥ pāṇḍuputrā; yāṃs tvaṃ mohād avamanya pravṛttaḥ
yady etais tvaṃ mucyase 'riṣṭadehaḥ; punarjanma prāpsyase jīva eva
21
[vai]
tataḥ pārthāḥ pañca pañcendra kalpās; tyaktvā trastān prāñjalīṃs tān padātīn
rathānīkaṃ śaravarṣāndha kāraṃ; cakruḥ kruddhaḥ sarvataḥ saṃnigṛhya
grimm's fairy tales for
|
grimm's fairy tale
Home
>
Library
>
New
>
John Dargavel Smith
>
The Mahabharata In Sanskrit
>
Book 3. Chapter 254