Home
>
Library
>
New
>
John Dargavel Smith
>
The Mahabharata In Sanskrit
>
Book 3. Chapter 65
Book 3. Chapter 65
The Mahabharata In Sanskrit
Book 3
Chapter
65
1
बृहदश्व उवाच
हृतराज्ये नले भीमः सभार्ये परेष्यतां गते
दविजान परस्थापयाम आस नलदर्शनकाङ्क्षया
2
संदिदेश च तान भीमॊ वसु दत्त्वा च पुष्कलम
मृगयध्वं नलं चैव दमयन्तीं च मे सुताम
3
अस्मिन कर्मणि निष्पन्ने विज्ञाते निषधाधिपे
गवां सहस्रं दास्यामि यॊ वस ताव आनयिष्यति
अग्रहारं च दास्यामि गरामं नगरसंमितम
4
न चेच छक्याव इहानेतुं दमयन्ती नलॊ ऽपि वा
जञातमात्रे ऽपि दास्यामि गवां दशशतं धनम
5
इत्य उक्तास ते ययुर हृष्टा बराह्मणाः सर्वतॊदिशम
पुरराष्ट्राणि चिन्वन्तॊ नैषधं सह भार्यया
6
ततश चेदिपुरीं रम्यां सुदेवॊ नाम वै दविजः
विचिन्वानॊ ऽथ वैदर्भीम अपश्यद राजवेश्मनि
पुण्याहवाचने राज्ञः सुनन्दा सहितां सथिताम
7
मन्दप्रख्यायमानेन रूपेणाप्रतिमेन ताम
पिनद्धां धूमजालेन परभाम इव विभावसॊः
8
तां समीक्ष्य विशालाक्षीम अधिकं मलिनां कृशाम
तर्कयाम आस भैमीति कारणैर उपपादयन
9
सुदेव उवाच
यथेयं मे पुरा दृष्टा तथारूपेयम अङ्गना
कृतार्थॊ ऽसम्य अद्य दृष्ट्वेमां लॊककान्ताम इव शरियम
10
पूर्णचन्द्राननां शयामां चारुवृत्तपयॊधराम
कुर्वन्तीं परभया देवीं सर्वा वितिमिरा दिशः
11
चारुपद्मपलाशाक्षीं मन्मथस्य रतीम इव
इष्टां सर्वस्य जगतः पूर्णचन्द्रप्रभाम इव
12
विदर्भसरसस तस्माद दैवदॊषाद इवॊद्धृताम
मलपङ्कानुलिप्ताङ्गीं मृणालीम इव तां भृशम
13
पौर्णमासीम इव निशां राहुग्रस्तनिशाकराम
पतिशॊकाकुलां दीनां शुष्कस्रॊतां नदीम इव
14
विध्वस्तपर्णकमलां वित्रासितविहंगमाम
हस्तिहस्तपरिक्लिष्टां वयाकुलाम इव पद्मिनीम
15
सुकुमारीं सुजाताङ्गीं रत्नगर्भगृहॊचिताम
दह्यमानाम इवॊष्णेन मृणालीम अचिरॊद्धृताम
16
रूपौदर्यगुणॊपेतां मण्डनार्हाम अमण्डिताम
चन्द्रलेखाम इव नवां वयॊम्नि नीलाभ्रसंवृताम
17
कामभॊगैः परियैर हीनां हीनां बन्धुजनेन च
देहं धारयतीं दीनां भर्तृदर्शनकाङ्क्षया
18
भर्ता नाम परं नार्या भूषणं भूषणैर विना
एषा विरहिता तेन शॊभनापि न शॊभते
19
दुष्करं कुरुते ऽतयर्थं हीनॊ यद अनया नलः
धारयत्य आत्मनॊ देहं न शॊकेनावसीदति
20
इमाम असितकेशान्तां शतपत्रायतेक्षणाम
सुखार्हां दुःखितां दृष्ट्वा ममापि वयथते मनः
21
कदा नु खलु दुःखस्य पारं यास्यति वै शुभा
भर्तुः समागमात साध्वी रॊहिणी शशिनॊ यथा
22
अस्या नूनं पुनर लाभान नैषधः परीतिम एष्यति
राजा राज्यपरिभ्रष्टः पुनर लब्ध्वेव मेदिनीम
23
तुल्यशीलवयॊयुक्तां तुल्याभिजनसंयुताम
नैषधॊ ऽरहति वैदर्भीं तं चेयम असितेक्षणा
24
युक्तं तस्याप्रमेयस्य वीर्यसत्त्ववतॊ मया
समाश्वासयितुं भार्यां पतिदर्शनलालसाम
25
अयम आश्वासयाम्य एनां पूर्णचन्द्र निभाननाम
अदृष्टपूर्वां दुःखस्य दुःखार्तां धयानतत्पराम
26
बृहदश्व उवाच
एवं विमृश्य विविधैः कारणैर लक्षणैश च ताम
उपगम्य ततॊ भैमीं सुदेवॊ बराह्मणॊ ऽबरवीत
27
अहं सुदेवॊ वैधर्भि भरातुस ते दयितः सखा
भीमस्य वचनाद राज्ञस तवाम अन्वेष्टुम इहागतः
28
कुशली ते पिता राज्ञि जनित्री भरातरश च ते
आयुष्मन्तौ कुशलिनौ तत्रस्थौ दारुकौ च ते
तवत्कृते बन्धुवर्गाश च गतसत्त्वा इवासते
29
अभिज्ञाय सुदेवं तु दमयन्ती युधिष्ठिर
पर्यपृच्छत ततः सर्वान करमेण सुहृदः सवकान
30
रुरॊद च भृशं राजन वैदर्भी शॊककर्शिता
दृष्ट्वा सुदेवं सहसा भरातुर इष्टं दविजॊत्तमम
31
ततॊ रुदन्तीं तां दृष्ट्वा सुनन्दा शॊककर्शिताम
सुदेवेन सहैकान्ते कथयन्तीं च भारत
32
जनित्र्यै परेषयाम आस सैरन्ध्री रुदते भृशम
बराह्मणेन समागम्य तां वेद यदि मन्यसे
33
अथ चेदिपतेर माता राज्ञश चान्तःपुरात तदा
जगाम यत्र सा बाला बराह्मणेन सहाभवत
34
ततः सुदेवम आनाय्य राजमाता विशां पते
पप्रच्छ भार्या कस्येयं सुता वा कस्य भामिनी
35
कथं च नष्टा जञातिभ्यॊ भर्तुर वा वामलॊचना
तवया च विदिता विप्र कथम एवंगता सती
36
एतद इच्छाम्य अहं तवत्तॊ जञातुं सर्वम अशेषतः
तत्त्वेन हि ममाचक्ष्व पृच्छन्त्या देवरूपिणीम
37
एवम उक्तस तया राजन सुदेवॊ दविजसत्तमः
सुखॊपविष्ट आचष्ट दमयन्त्या यथातथम
1
bṛhadaśva uvāca
hṛtarājye nale bhīmaḥ sabhārye preṣyatāṃ gate
dvijān prasthāpayām āsa naladarśanakāṅkṣay
ā
2
saṃdideśa ca tān bhīmo vasu dattvā ca puṣkalam
mṛgayadhvaṃ nalaṃ caiva damayantīṃ ca me sutām
3
asmin karmaṇi niṣpanne vijñāte niṣadhādhipe
gavāṃ sahasraṃ dāsyāmi yo vas tāv ānayiṣyati
agrahāraṃ ca dāsyāmi grāmaṃ nagarasaṃmitam
4
na cec chakyāv ihānetuṃ damayantī nalo 'pi vā
jñātamātre 'pi dāsyāmi gavāṃ daśaśataṃ dhanam
5
ity uktās te yayur h
ṛṣṭā
brāhmaṇāḥ sarvatodiśam
purarāṣṭrāṇi cinvanto naiṣadhaṃ saha bhāryay
ā
6
tataś cedipurīṃ ramyāṃ sudevo nāma vai dvijaḥ
vicinvāno 'tha vaidarbhīm apaśyad rājaveśmani
puṇyāhavācane rājñaḥ sunandā sahitāṃ sthitām
7
mandaprakhyāyamānena rūpeṇāpratimena tām
pinaddhāṃ dhūmajālena prabhām iva vibhāvaso
ḥ
8
tāṃ samīkṣya viśālākṣīm adhikaṃ malināṃ kṛśām
tarkayām āsa bhaimīti kāraṇair upapādayan
9
sudeva uvāca
yatheyaṃ me purā d
ṛṣṭā
tathārūpeyam aṅganā
kṛtārtho 'smy adya dṛṣṭvemāṃ lokakāntām iva śriyam
10
pūrṇacandrānanāṃ śyāmāṃ cāruvṛttapayodharām
kurvantīṃ prabhayā devīṃ sarvā vitimirā diśa
ḥ
11
cārupadmapalāśākṣīṃ manmathasya ratīm iva
i
ṣṭāṃ
sarvasya jagataḥ pūrṇacandraprabhām iva
12
vidarbhasarasas tasmād daivadoṣād ivoddhṛtām
malapaṅkānuliptāṅgīṃ mṛṇālīm iva tāṃ bhṛśam
13
paurṇamāsīm iva niśāṃ rāhugrastaniśākarām
patiśokākulāṃ dīnāṃ śuṣkasrotāṃ nadīm iva
14
vidhvastaparṇakamalāṃ vitrāsitavihaṃgamām
hastihastaparikli
ṣṭāṃ
vyākulām iva padminīm
15
sukumārīṃ sujātāṅgīṃ ratnagarbhagṛhocitām
dahyamānām ivoṣṇena mṛṇālīm aciroddhṛtām
16
rūpaudaryaguṇopetāṃ maṇḍanārhām amaṇḍitām
candralekhām iva navāṃ vyomni nīlābhrasaṃvṛtām
17
kāmabhogaiḥ priyair hīnāṃ hīnāṃ bandhujanena ca
dehaṃ dhārayatīṃ dīnāṃ bhartṛdarśanakāṅkṣay
ā
18
bhartā nāma paraṃ nāryā bhūṣaṇaṃ bhūṣaṇair vinā
eṣā virahitā tena śobhanāpi na śobhate
19
duṣkaraṃ kurute 'tyarthaṃ hīno yad anayā nalaḥ
dhārayaty ātmano dehaṃ na śokenāvasīdati
20
imām asitakeśāntāṃ śatapatrāyatekṣaṇām
sukhārhāṃ duḥkhitāṃ dṛṣṭvā mamāpi vyathate mana
ḥ
21
kadā nu khalu duḥkhasya pāraṃ yāsyati vai śubhā
bhartuḥ samāgamāt sādhvī rohiṇī śaśino yath
ā
22
asyā nūnaṃ punar lābhān naiṣadhaḥ prītim eṣyati
rājā rājyaparibhraṣṭaḥ punar labdhveva medinīm
23
tulyaśīlavayoyuktāṃ tulyābhijanasaṃyutām
naiṣadho 'rhati vaidarbhīṃ taṃ ceyam asitekṣa
ṇā
24
yuktaṃ tasyāprameyasya vīryasattvavato mayā
samāśvāsayituṃ bhāryāṃ patidarśanalālasām
25
ayam āśvāsayāmy enāṃ pūrṇacandra nibhānanām
adṛṣṭapūrvāṃ duḥkhasya duḥkhārtāṃ dhyānatatparām
26
bṛhadaśva uvāca
evaṃ vimṛśya vividhaiḥ kāraṇair lakṣaṇaiś ca tām
upagamya tato bhaimīṃ sudevo brāhmaṇo 'bravīt
27
ahaṃ sudevo vaidharbhi bhrātus te dayitaḥ sakhā
bhīmasya vacanād rājñas tvām anveṣṭum ihāgata
ḥ
28
kuśalī te pitā rājñi janitrī bhrātaraś ca te
āyuṣmantau kuśalinau tatrasthau dārukau ca te
tvatkṛte bandhuvargāś ca gatasattvā ivāsate
29
abhijñāya sudevaṃ tu damayantī yudhiṣṭhira
paryapṛcchat tataḥ sarvān krameṇa suhṛdaḥ svakān
30
ruroda ca bhṛśaṃ rājan vaidarbhī śokakarśitā
dṛṣṭvā sudevaṃ sahasā bhrātur iṣṭaṃ dvijottamam
31
tato rudantīṃ tāṃ dṛṣṭvā sunandā śokakarśitām
sudevena sahaikānte kathayantīṃ ca bhārata
32
janitryai preṣayām āsa sairandhrī rudate bhṛśam
brāhmaṇena samāgamya tāṃ veda yadi manyase
33
atha cedipater mātā rājñaś cāntaḥpurāt tadā
jagāma yatra sā bālā brāhmaṇena sahābhavat
34
tataḥ sudevam ānāyya rājamātā viśāṃ pate
papraccha bhāryā kasyeyaṃ sutā vā kasya bhāmin
ī
35
kathaṃ ca naṣṭā jñātibhyo bhartur vā vāmalocanā
tvayā ca viditā vipra katham evaṃgatā sat
ī
36
etad icchāmy ahaṃ tvatto jñātuṃ sarvam aśeṣataḥ
tattvena hi mamācakṣva pṛcchantyā devarūpiṇīm
37
evam uktas tayā rājan sudevo dvijasattamaḥ
sukhopaviṣṭa ācaṣṭa damayantyā yathātatham
dawn phenomena symogi effect
|
hypothyroidism and the dawn phenomena
Home
>
Library
>
New
>
John Dargavel Smith
>
The Mahabharata In Sanskrit
>
Book 3. Chapter 65