Home
>
Library
>
New
>
John Dargavel Smith
>
The Mahabharata In Sanskrit
>
Book 9. Chapter 50
Book 9. Chapter 50
The Mahabharata In Sanskrit
Book 9
Chapter
50
1
[वै]
यत्रेजिवान उडुपती राजसूयेन भारत
तस्मिन वृत्ते महान आसीत संग्रामस तारकामयः
2
तत्राप्य उपस्पृश्य बलॊ दत्त्वा दानानि चात्मवान
सारस्वतस्य धर्मात्मा मुनेस तीर्थं जगाम ह
3
यत्र दवादश वार्षिक्याम अनावृष्ट्यां दविजॊत्तमान
वेदान अध्यापयाम आस पुरा सारस्वतॊ मुनिः
4
[ज]
कथं दवादश वार्षिक्याम अनावृष्ट्यां तपॊधनः
वेदान अध्यापयाम आस पुरा सारस्वतॊ मुनिः
5
[वै]
आसीत पूरं महाराज मुनिर धीमान महातपाः
दधीच इति विख्यातॊ बरह्म चारी जितेन्द्रियः
6
तस्यातितपसः शक्रॊ बिभेति सततं विभॊ
न स लॊभयितुं शक्यः फलैर बहुविधैर अपि
7
परलॊभनार्थं तस्याथ परहिणॊत पाकशासनः
दिव्याम अप्सरसं पुण्यां दर्शनीयाम अलम्बुसाम
8
तस्य तर्पयतॊ देवान सरस्वत्यां महात्मनः
समीपतॊ महाराज सॊपातिष्ठत भामिनी
9
तां दिव्यवपुषं दृष्ट्वा तस्यैषेर भावितात्मनः
रेतः सकन्नं सरस्वत्यां तत सा जग्राह निम्नगा
10
कुक्षौ चाप्य अदधद दृष्ट्वा तद रेतः पुरुषर्षभ
सा दधार च तं गर्भं पुत्र हेतॊर महानदी
11
सुषुवे चापि समये पुत्रं सा सारितां वरा
जगाम पुत्रम आदाय तम ऋषिं परति च परभॊ
12
ऋषिसंसदि तं दृष्ट्वा सा नदी मुनिसत्तमम
ततः परॊवाच राजेन्द्र ददती पुत्रम अस्य तम
बरह्मर्षे तव पुत्रॊ ऽयं तवद्भक्त्या धारितॊ मया
13
दृष्ट्वा ते ऽपसरसं रेतॊ यत सकन्नं पराग अलम्बुसाम
तत कुक्षिणा वै बरह्मर्षे तवद्भक्त्या धृतवत्य अहम
14
न विनाशम इदं गच्छेत तवत तेज इति निश्चयात
परतिगृह्णीष्व पुत्रं सवं मया दत्तम अनिन्दितम
15
इत्य उक्तः परतिजग्राह परीतिं चावाप उत्तमा
मन्त्रवच चॊपजिघ्रत तं मूर्ध्नि परेम्णा दविजॊत्तमः
16
परिष्वज्य चिरं कालं तदा भरतसत्तम
सरस्वत्यै वरं परादात परीयमाणॊ महामुनिः
17
विश्वे देवाः सपितरॊ गन्धर्वाप्सरसां गणाः
तृप्तिं यास्यन्ति सुभगे तर्प्यमाणास तवाम्भसा
18
इत्य उक्त्वा स तु तुष्टाव वचॊभिर वै महानदीम
परीतः परमहृष्टात्मा यथावच छृणु पार्थिव
19
परसृतासि महाभागे सरसॊ बरह्मणः पुरा
जानन्ति तवां सरिच्छ्रेष्ठे मुनयः संशितव्रताः
20
मम परियकरी चापि सततं परियदर्शने
तस्मात सारस्वतः पुत्रॊ महांस ते वरवर्णिनि
21
तवैव नाम्ना परथितः पुत्रस ते लॊकभावनः
सारस्वत इति खयातॊ भविष्यति महातपाः
22
एष दवादश वार्षिक्याम अनावृष्ट्यां दविजर्षभान
सारस्वतॊ महाभागे वेदान अध्यापयिष्यति
23
पुण्याभ्यश च सरिद्भ्यस तवं सदा पुण्यतमा शुभे
भविष्यसि महाभागे मत्प्रसादात सरस्वति
24
एवं सा संस्तुता तेन वरं लब्ध्वा महानदी
पुत्रम आदाय मुदिता जगाम भरतर्षभ
25
एतस्मिन्न एव काले तु विरॊधे देवदानवैः
शक्रः परहरणान्वेषी लॊकांस तरीन विचचार ह
26
न चॊपलेभे भगवाञ शक्रः परहरणं तदा
यद वै तेषां भवेद यॊग्यं वधाय विबुधद्विषाम
27
ततॊ ऽबरवीत सुराञ शक्रॊ न मे शक्या महासुराः
ऋते ऽसथिभिर दधीचस्य निहन्तुं तरिदशद्विषः
28
तस्माद गत्वा ऋषिश्रेष्ठॊ याच्यतां सुरसत्तमाः
दधीचास्थीनि देहीति तैर वधिष्यामहे रिपून
29
स देवैर याचितॊ ऽसथीनि यत्नाद ऋषिवरस तदा
पराणत्यागं कुरुष्वेति चकारैवाविचारयन
स लॊकान अक्षयान पराप्तॊ देवप्रिय करस तदा
30
तस्यास्थिभिर अथॊ शक्रः संप्रहृष्टमनास तदा
कारयाम आस दिव्यानि नानाप्रहरणान्य उत
वज्राणि चक्राणि गदा गुरु दण्डांश च पुष्कलान
31
सा हि तीव्रेण तपसा संभृतः परमर्षिणा
परजापतिसुतेनाथ भृगुणा लॊकभावनः
32
अतिकायः स तेजस्वी लॊकसार विनिर्मितः
जज्ञे शैलगुरुः परांशुर महिम्ना परथितः परभुः
नित्यम उद्विजते चास्य तेजसा पाकशासनः
33
तेन वज्रेण भगवान मन्त्रयुक्तेन भारत
भृशं करॊधविषृष्टेन बरह्मतेजॊ भवेन च
दैत्यदानव वीराणां जघान नवतीर नव
34
अथ काले वयतिक्रन्ते महत्य अतिभयं करे
अनावृष्टिर अनुप्राप्ता राजन दवादश वार्षिकी
35
तस्यां दवादश वार्षिक्याम अनावृष्ट्यां महर्षयः
वृत्त्यर्थं पराद्रवन राजन कषुधार्ताः सार्वतॊ दिशम
36
दिग्भ्यस तान परद्रुतान दृष्ट्वा मुनिः सारस्वतस तदा
गमनाय मतिं चक्रे तं परॊवाच सरस्वती
37
न गन्तव्यम इतः पुत्र तवाहारम अहं सदा
दास्यामि मत्स्यप्रवरान उष्यताम इह भारत
38
इत्य उक्तस तर्पयाम आस स पितॄन देवतास तथा
आहारम अकरॊन नित्यं पराणान वेदांश च धारयन
39
अथ तस्याम अतीतायाम अनावृष्ट्यां महर्षयः
अन्यॊन्यं परिपप्रच्छुः पुनः सवाध्यायकारणात
40
तेषां कषुधा परीतानां नष्टा वेदा विधावताम
सर्वेषाम एव राजेन्द्र अन कश चित परतिभानवान
41
अथ कश चिद ऋषिस तेषां सारस्वतम उपेयिवान
कुर्वाणं संशिद आत्मानं सवाध्यायम ऋषिसत्तमम
42
स गत्वाचष्ट तेभ्यश च सारस्वतम अतिप्रभम
सवाध्यायम अमरप्रख्यं कुर्वाणं विजने जने
43
ततः सर्वे समाजग्मुस तत्र राजन महर्षयः
सारस्वतं मुनिश्रेष्ठम इदम ऊचुः समागताः
44
अस्मान अध्यापयस्वेति तनॊवाच ततॊ मुनिः
शिष्यत्वम उपगच्छध्वं विधिवद भॊ ममेत्य उत
45
ततॊ ऽबरवीद ऋषिगणॊ बालस तवम असि पुत्रक
स तान आह न मे धर्मॊ नश्येद इति पुनर मुनीन
46
यॊ हय अधर्मेण विब्रूयाद गृह्णीयाद वाप्य अधर्मतः
मरियतां ताव उभौ कषिप्रं सयातां वा वैरिणाव उभौ
47
न हायनैर न पलितैर न वित्तेन न बन्धुभिः
ऋषयश चक्रिरे धर्मं यॊ ऽनूचानः स नॊ महान
48
एतच छरुत्वा वचस तस्य मुनयस ते विधानतः
तस्माद वेदान अनुप्राप्य पुनर धर्मं परचक्रिरे
49
षष्टिर मुनिसहस्राणि शिष्यत्वं परतिपेदिरे
सारस्वतस्य विप्रर्षेर वेद सवाध्यायकारणात
50
मुष्टिं मुष्टिं ततः सर्वे दर्भाणां ते ऽभयुपाहरन
तस्यासनार्थं विप्रर्षेर बालस्यापि वशे सथिताः
51
तत्रापि दत्त्वा वसु रौहिणेयॊ; महाबलः केशव पूर्वजॊ ऽथ
जगाम तीर्थं मुदितः करमेण; खयातं महद वृद्धकन्या सम यत्र
1
[vai]
yatrejivān uḍupatī rājasūyena bhārata
tasmin vṛtte mahān āsīt saṃgrāmas tārakāmaya
ḥ
2
tatrāpy upaspṛśya balo dattvā dānāni cātmavān
sārasvatasya dharmātmā munes tīrthaṃ jagāma ha
3
yatra dvādaśa vārṣikyām anāvṛṣṭyāṃ dvijottamān
vedān adhyāpayām āsa purā sārasvato muni
ḥ
4
[j]
kathaṃ dvādaśa vārṣikyām anāvṛṣṭyāṃ tapodhanaḥ
vedān adhyāpayām āsa purā sārasvato muni
ḥ
5
[vai]
āsīt pūraṃ mahārāja munir dhīmān mahātapāḥ
dadhīca iti vikhyāto brahma cārī jitendriya
ḥ
6
tasyātitapasaḥ śakro bibheti satataṃ vibho
na sa lobhayituṃ śakyaḥ phalair bahuvidhair api
7
pralobhanārthaṃ tasyātha prahiṇot pākaśāsanaḥ
divyām apsarasaṃ puṇyāṃ darśanīyām alambusām
8
tasya tarpayato devān sarasvatyāṃ mahātmanaḥ
samīpato mahārāja sopātiṣṭhata bhāmin
ī
9
tāṃ divyavapuṣaṃ dṛṣṭvā tasyaiṣer bhāvitātmanaḥ
retaḥ skannaṃ sarasvatyāṃ tat sā jagrāha nimnag
ā
10
kukṣau cāpy adadhad dṛṣṭvā tad retaḥ puruṣarṣabha
sā dadhāra ca taṃ garbhaṃ putra hetor mahānad
ī
11
suṣuve cāpi samaye putraṃ sā sāritāṃ varā
jagāma putram ādāya tam ṛṣiṃ prati ca prabho
12
ṛ
isaṃsadi taṃ dṛṣṭvā sā nadī munisattamam
tataḥ provāca rājendra dadatī putram asya tam
brahmarṣe tava putro 'yaṃ tvadbhaktyā dhārito may
ā
13
dṛṣṭvā te 'psarasaṃ reto yat skannaṃ prāg alambusām
tat kukṣiṇā vai brahmarṣe tvadbhaktyā dhṛtavaty aham
14
na vināśam idaṃ gacchet tvat teja iti niścayāt
pratigṛhṇīṣva putraṃ svaṃ mayā dattam aninditam
15
ity uktaḥ pratijagrāha prītiṃ cāvāpa uttamā
mantravac copajighrat taṃ mūrdhni premṇā dvijottama
ḥ
16
pariṣvajya ciraṃ kālaṃ tadā bharatasattama
sarasvatyai varaṃ prādāt prīyamāṇo mahāmuni
ḥ
17
viśve devāḥ sapitaro gandharvāpsarasāṃ ga
ṇāḥ
tṛptiṃ yāsyanti subhage tarpyamāṇās tavāmbhas
ā
18
ity uktvā sa tu tuṣṭāva vacobhir vai mahānadīm
prītaḥ paramah
ṛṣṭ
tmā yathāvac chṛṇu pārthiva
19
prasṛtāsi mahābhāge saraso brahmaṇaḥ purā
jānanti tvāṃ saricchreṣṭhe munayaḥ saṃśitavrat
āḥ
20
mama priyakarī cāpi satataṃ priyadarśane
tasmāt sārasvataḥ putro mahāṃs te varavarṇini
21
tavaiva nāmnā prathitaḥ putras te lokabhāvanaḥ
sārasvata iti khyāto bhaviṣyati mahātap
āḥ
22
eṣa dvādaśa vārṣikyām anāvṛṣṭyāṃ dvijarṣabhān
sārasvato mahābhāge vedān adhyāpayiṣyati
23
puṇyābhyaś ca saridbhyas tvaṃ sadā puṇyatamā śubhe
bhaviṣyasi mahābhāge matprasādāt sarasvati
24
evaṃ sā saṃstutā tena varaṃ labdhvā mahānadī
putram ādāya muditā jagāma bharatarṣabha
25
etasminn eva kāle tu virodhe devadānavaiḥ
śakraḥ praharaṇānveṣī lokāṃs trīn vicacāra ha
26
na copalebhe bhagavāñ śakraḥ praharaṇaṃ tadā
yad vai teṣāṃ bhaved yogyaṃ vadhāya vibudhadviṣām
27
tato 'bravīt surāñ śakro na me śakyā mahāsur
āḥ
te 'sthibhir dadhīcasya nihantuṃ tridaśadviṣa
ḥ
28
tasmād gatvā ṛṣiśreṣṭho yācyatāṃ surasattamāḥ
dadhīcāsthīni dehīti tair vadhiṣyāmahe ripūn
29
sa devair yācito 'sthīni yatnād ṛṣivaras tadā
prāṇatyāgaṃ kuruṣveti cakāraivāvicārayan
sa lokān akṣayān prāpto devapriya karas tad
ā
30
tasyāsthibhir atho śakraḥ saṃprahṛṣṭamanās tadā
kārayām āsa divyāni nānāpraharaṇāny uta
vajrāṇi cakrāṇi gadā guru da
ṇḍāṃś
ca puṣkalān
31
sā hi tīvreṇa tapasā saṃbhṛtaḥ paramarṣiṇā
prajāpatisutenātha bhṛguṇā lokabhāvana
ḥ
32
atikāyaḥ sa tejasvī lokasāra vinirmitaḥ
jajñe śailaguruḥ prāṃśur mahimnā prathitaḥ prabhuḥ
nityam udvijate cāsya tejasā pākaśāsana
ḥ
33
tena vajreṇa bhagavān mantrayuktena bhārata
bhṛśaṃ krodhavi
ṣṛṣ
ena brahmatejo bhavena ca
daityadānava vīr
āṇāṃ
jaghāna navatīr nava
34
atha kāle vyatikrante mahaty atibhayaṃ kare
anāvṛṣṭir anuprāptā rājan dvādaśa vārṣik
ī
35
tasyāṃ dvādaśa vārṣikyām anāvṛṣṭyāṃ maharṣayaḥ
vṛttyarthaṃ prādravan rājan kṣudhārtāḥ sārvato diśam
36
digbhyas tān pradrutān dṛṣṭvā muniḥ sārasvatas tadā
gamanāya matiṃ cakre taṃ provāca sarasvat
ī
37
na gantavyam itaḥ putra tavāhāram ahaṃ sadā
dāsyāmi matsyapravarān uṣyatām iha bhārata
38
ity uktas tarpayām āsa sa pitṝn devatās tathā
āhāram akaron nityaṃ prāṇān vedāṃś ca dhārayan
39
atha tasyām atītāyām anāvṛṣṭyāṃ maharṣayaḥ
anyonyaṃ paripapracchuḥ punaḥ svādhyāyakāraṇāt
40
teṣāṃ kṣudhā parītānāṃ naṣṭā vedā vidhāvatām
sarveṣām eva rājendr ana kaś cit pratibhānavān
41
atha kaś cid ṛṣis teṣāṃ sārasvatam upeyivān
kurvāṇaṃ saṃśid ātmānaṃ svādhyāyam ṛṣisattamam
42
sa gatvācaṣṭa tebhyaś ca sārasvatam atiprabham
svādhyāyam amaraprakhyaṃ kurvāṇaṃ vijane jane
43
tataḥ sarve samājagmus tatra rājan maharṣayaḥ
sārasvataṃ muniśreṣṭham idam ūcuḥ samāgat
āḥ
44
asmān adhyāpayasveti tanovāca tato muniḥ
śiṣyatvam upagacchadhvaṃ vidhivad bho mamety uta
45
tato 'bravīd ṛṣigaṇo bālas tvam asi putraka
sa tān āha na me dharmo naśyed iti punar munīn
46
yo hy adharmeṇa vibrūyād gṛhṇīyād vāpy adharmataḥ
mriyatāṃ tāv ubhau kṣipraṃ syātāṃ vā vairiṇāv ubhau
47
na hāyanair na palitair na vittena na bandhubhi
ḥ
ṛ
ayaś cakrire dharmaṃ yo 'nūcānaḥ sa no mahān
48
etac chrutvā vacas tasya munayas te vidhānataḥ
tasmād vedān anuprāpya punar dharmaṃ pracakrire
49
aṣṭir munisahasrāṇi śiṣyatvaṃ pratipedire
sārasvatasya viprarṣer veda svādhyāyakāraṇāt
50
muṣṭiṃ muṣṭiṃ tataḥ sarve darbh
āṇāṃ
te 'bhyupāharan
tasyāsanārthaṃ viprarṣer bālasyāpi vaśe sthit
āḥ
51
tatrāpi dattvā vasu rauhiṇeyo; mahābalaḥ keśava pūrvajo 'tha
jagāma tīrthaṃ muditaḥ krameṇa; khyātaṃ mahad vṛddhakanyā sma yatra
atapatha brahmana part
|
atapatha brahmana part
Home
>
Library
>
New
>
John Dargavel Smith
>
The Mahabharata In Sanskrit
>
Book 9. Chapter 50