Home
>
Library
>
New
>
John Dargavel Smith
>
The Mahabharata In Sanskrit
>
Book 12. Chapter 287
Book 12. Chapter 287
The Mahabharata In Sanskrit
Book 12
Chapter
287
1
[भी]
पुनर एव तु पप्रच्छ जनकॊ मिथिलाधिपः
पराशरं महात्मानं धर्मे परमनिश्चयम
2
किं शरेयः का गतिर बरह्मन किं कृतं न विनश्यति
कव गतॊ न निवर्तेत तन मे बरूहि महामुने
3
[परा]
असङ्गः शरेयसॊ मूलं जञानं जञानगतिः परा
चीर्णं तपॊ न परनश्येद वापः कषेत्रे न नश्यति
4
छित्त्वाधर्ममयं पाशं यदा धर्मे ऽभिरज्यते
दत्त्वाभय कृतं दानं तदा सिद्धिम अवाप्नुयात
5
यॊ ददाति सहस्राणि गवाम अश्वशतानि च
अभयं सर्वभूतेभ्यस तद दानम अतिवर्तते
6
वसन विषयमध्ये ऽपि न वसत्य एव बुद्धिमान
संवसत्य एव दुर्बुद्धिर असत्सु विषयेष्व अपि
7
नाधर्मः शलिष्यते पराज्ञम आपः पुष्कर पर्णवत
अप्राज्ञम अधिकं पापं शलिष्यते जतु काष्ठवत
8
नाधर्मः कारणापेक्षी कर्तारम अभिमुञ्चति
कर्ता खलु यथाकालं तत सर्वम अभिपद्यते
न भिद्यन्ते कृतात्मान आत्मप्रत्यय दर्शिनः
9
बुद्धिकर्मेन्द्रियाणां हि परमत्तॊ यॊ न बुध्यते
शुभाशुभेषु सक्तात्मा पराप्नॊति सुमहद भयम
10
वीतरागॊ जितक्रॊधः सम्यग भवति यः सदा
विषये वर्तमानॊ ऽपि न स पापेन युज्यते
11
मर्यादायां धर्मसेतुर निबद्धॊ नैव सीदति
पुष्टस्रॊत इवायत्तः सफीतॊ भवति संचयः
12
यथा भानुगतं तेजॊ मनिः शुद्धः समाधिना
आदत्ते राजशार्दूल तथा यॊगः परवर्तते
13
यथा तिलानाम इह पुष्पसंश्रयात; पृथक्पृथग यानि गुणॊ ऽतिसौम्यताम
तथा नराणां भुवि भावितात्मनां; यथाश्रयं सत्त्वगुणः परवर्तते
14
जहाति दारान इहते न संपदः; सदश्वयानं विविधाश च याः करियाः
तरिविष्टपे जातमतिर यदा नरस; तदास्य बुद्धिर विषयेषु भिद्यते
15
परसक्तबुद्धिर विषयेषु यॊ नरॊ; यॊ बुध्यते हय आत्महितं कदा चन
स सर्वभावानुगतेन चेतसा; नृपामिषेणेव झषॊ विकृष्यते
16
संघातवान मर्त्यलॊकः परस्परम अपाश्रितः
कदली गर्भनिःसारॊ नौर इवाप्सु निमज्जति
17
न धर्मकालः पुरुषस्य निश्चितॊ; नापि मृत्युः पुरुषं परतीक्षते
करिया हि धर्मस्य सदैव शॊभना; यदा नरॊ मृत्युमुखे ऽभिवर्तते
18
यथान्धः सवगृहे युक्तॊ हय अभ्यासाद एव गच्छति
तथायुक्तेन मनसा पराज्ञॊ गच्छति तां गतिम
19
मरणं जन्मनि परॊक्तं जन्म वै मरणाश्रितम
अविद्वान मॊक्षधर्मेषु बद्धॊभ्रमति चक्रवत
20
यथा मृणालॊ ऽनुगतम आशु मुञ्चति कर्दमम
तथात्मा पुरुषस्येह मनसा परिमुच्यते
मनः परनयते ऽऽतमानं स एनम अभियुञ्जति
21
परार्थे वर्तमानस तु सवकार्यं यॊ ऽभिमन्यते
इन्द्रियार्थेषु सक्तः सन सवकार्यात परिहीयते
22
अधस तिर्यग्गतिं चैव सवर्गे चैव परां गतिम
पराप्नॊति सवकृतैर आत्मा पराज्ञस्येहेतरस्य च
23
मृन मये भाजने पक्वे यथा वै नयस्यते दरवः
तथा शरीरं तपसा तप्तं विषयम अश्नुते
24
विषयान अश्नुते यस तु न स भॊक्ष्यत्य असंशयम
यस तु भॊगांस तयजेद आत्मा स वै भॊक्तुं वयवस्यति
25
नीहारेण हि संवीतः शिश्नॊदर परायनः
जात्यन्ध इव पन्थानम आवृतात्मा न बुध्यते
26
वणिग यथा समुद्राद वै यथार्थं लभते धनम
तथा मर्त्यार्णवे जन्तॊः कर्म विज्ञानतॊ गतिः
27
अहॊरात्र मये लॊके जरा रूपेण संचरन
मृत्युर गरसति भूतानि पवनं पन्नगॊ यथा
28
सवयं कृतानि कर्माणि जातॊ जन्तुः परपद्यते
नाकृतं लभते कश चित किं चिद अत्र परियाप्रियम
29
शयानं यान्तम आसीनं परवृत्तं विषयेषु च
शुभाशुभानि कर्माणि परपद्यन्ते नरं सदा
30
न हय अन्यत तीरम आसाद्य पुनस तर्तुं वयवस्यति
दुर्लभॊ दृश्यते हय अस्य विनिपातॊ महार्णवे
31
यथा भारावसक्ता हि नौर महाम्भसि तन्तुना
तथा मनॊ ऽभियॊगाद वै शरीरं परतिकर्षति
32
यथा समुद्रम अभितः संस्यूताः सरितॊ ऽपराः
तथाद्या परकृतिर यॊगाद अभिसंस्यूयते सदा
33
सनेहपाशैर बहुविभैर आसक्तमनसॊ नराः
परकृतिष्ठा विषीदन्ति जले सैकत वेश्मवत
34
शरीरगृह संस्थस्य शौचतीर्थस्य देहिनः
बुद्धिमार्ग परयातस्य सुखं तव इह परत्र च
35
विस्तराः कलेशसंयुक्ताः संक्षेपास तु सुखावहाः
परार्थं विस्तराः सर्वे तयागम आत्महितं विदुः
36
संकल्पजॊ मित्रवर्गॊ जञातयः कारणात्मकाः
भार्या दासाश च पुत्राश च सवम अर्थम अनुयुञ्जते
37
न माता न पिता किं चित कस्य चित परतिपद्यते
दानपथ्यॊदनॊ जन्तुः सवकर्मफलम अश्नुते
38
मातापुत्रः पिता भराता भार्या मित्र जनस तथा
अष्टापद पदस्थाने तव अक्षमुद्रेव नयस्यते
39
सर्वाणि कर्माणि पुरा कृतानि; शुभाशुभान्य आत्मनॊ यान्ति जन्तॊर
उपस्थितं कर्मफलं विदित्वा; बुद्धिं तथा चॊदयते ऽनतरात्मा
40
वयवसायं समाश्रित्य सहायान यॊ ऽधिगच्छति
न तस्य कश चिद आरम्भः कदा चिद अवसीदति
41
अद्वैध मनसं युक्तं शूरं धीरं विपश्चितम
न शरीः संत्यजते नित्यम आदित्यम इव रश्मयः
42
आस्तिक्य वयवसायाभ्याम उपायाद विस्मयाद धिया
यम आरभत्य अनिन्द्यात्मा न सॊ ऽरथः परिषीदति
43
सर्वैः सवानि शुभाशुभानि नियतं कर्माणि जन्तुः सवयं; गर्भात संप्प्रतिपद्यते तद उभयं यत तेन पूर्वं कृतम
मृत्युश चापरिहारवान समगतिः कालेन विच्छेदिता; दारॊश चूर्णम इवाश्मसारविहितं कर्मान्तिकं परापयेत
44
सवरूपताम आत्मकृतं च विस्तरं; कुलान्वयं दरव्यसमृद्धि संचयम
नरॊ हि सर्वॊ लभते यथाकृतं; शुभशुभेनात्म कृतेन कर्मणा
45
[भी]
इत्य उक्तॊ जनकॊ राजन यथातथ्यं मनीसिना
शरुत्वा धर्मविदां शरेष्ठः परां मुदम अवाप ह
1
[bhī]
punar eva tu papraccha janako mithilādhipaḥ
parāśaraṃ mahātmānaṃ dharme paramaniścayam
2
kiṃ śreyaḥ kā gatir brahman kiṃ kṛtaṃ na vinaśyati
kva gato na nivarteta tan me brūhi mahāmune
3
[parā]
asaṅgaḥ śreyaso mūlaṃ jñānaṃ jñānagatiḥ parā
cīrṇaṃ tapo na pranaśyed vāpaḥ kṣetre na naśyati
4
chittvādharmamayaṃ pāśaṃ yadā dharme 'bhirajyate
dattvābhaya kṛtaṃ dānaṃ tadā siddhim avāpnuyāt
5
yo dadāti sahasrāṇi gavām aśvaśatāni ca
abhayaṃ sarvabhūtebhyas tad dānam ativartate
6
vasan viṣayamadhye 'pi na vasaty eva buddhimān
saṃvasaty eva durbuddhir asatsu viṣayeṣv api
7
nādharmaḥ śliṣyate prājñam āpaḥ puṣkara parṇavat
aprājñam adhikaṃ pāpaṃ śliṣyate jatu kāṣṭhavat
8
nādharmaḥ kāraṇāpekṣī kartāram abhimuñcati
kartā khalu yathākālaṃ tat sarvam abhipadyate
na bhidyante kṛtātmāna ātmapratyaya darśina
ḥ
9
buddhikarmendriy
āṇāṃ
hi pramatto yo na budhyate
śubhāśubheṣu saktātmā prāpnoti sumahad bhayam
10
vītarāgo jitakrodhaḥ samyag bhavati yaḥ sadā
viṣaye vartamāno 'pi na sa pāpena yujyate
11
maryādāyāṃ dharmasetur nibaddho naiva sīdati
puṣṭasrota ivāyattaḥ sphīto bhavati saṃcaya
ḥ
12
yathā bhānugataṃ tejo maniḥ śuddhaḥ samādhinā
ādatte rājaśārdūla tathā yogaḥ pravartate
13
yathā tilānām iha puṣpasaṃśrayāt; pṛthakpṛthag yāni guṇo 'tisaumyatām
tathā nar
āṇāṃ
bhuvi bhāvitātmanāṃ; yathāśrayaṃ sattvaguṇaḥ pravartate
14
jahāti dārān ihate na saṃpadaḥ; sadaśvayānaṃ vividhāś ca yāḥ kriyāḥ
triviṣṭape jātamatir yadā naras; tadāsya buddhir viṣayeṣu bhidyate
15
prasaktabuddhir viṣayeṣu yo naro; yo budhyate hy ātmahitaṃ kadā cana
sa sarvabhāvānugatena cetasā; nṛpāmiṣeṇeva jhaṣo vikṛṣyate
16
saṃghātavān martyalokaḥ parasparam apāśritaḥ
kadalī garbhaniḥsāro naur ivāpsu nimajjati
17
na dharmakālaḥ puruṣasya niścito; nāpi mṛtyuḥ puruṣaṃ pratīkṣate
kriyā hi dharmasya sadaiva śobhanā; yadā naro mṛtyumukhe 'bhivartate
18
yathāndhaḥ svagṛhe yukto hy abhyāsād eva gacchati
tathāyuktena manasā prājño gacchati tāṃ gatim
19
maraṇaṃ janmani proktaṃ janma vai maraṇāśritam
avidvān mokṣadharmeṣu baddhobhramati cakravat
20
yathā mṛṇālo 'nugatam āśu muñcati kardamam
tathātmā puruṣasyeha manasā parimucyate
manaḥ pranayate 'tmānaṃ sa enam abhiyuñjati
21
parārthe vartamānas tu svakāryaṃ yo 'bhimanyate
indriyārtheṣu saktaḥ san svakāryāt parihīyate
22
adhas tiryaggatiṃ caiva svarge caiva parāṃ gatim
prāpnoti svakṛtair ātmā prājñasyehetarasya ca
23
mṛn maye bhājane pakve yathā vai nyasyate dravaḥ
tathā śarīraṃ tapasā taptaṃ viṣayam aśnute
24
viṣayān aśnute yas tu na sa bhokṣyaty asaṃśayam
yas tu bhogāṃs tyajed ātmā sa vai bhoktuṃ vyavasyati
25
nīhāreṇa hi saṃvītaḥ śiśnodara parāyanaḥ
jātyandha iva panthānam āvṛtātmā na budhyate
26
vaṇig yathā samudrād vai yathārthaṃ labhate dhanam
tathā martyārṇave jantoḥ karma vijñānato gati
ḥ
27
ahorātra maye loke jarā rūpeṇa saṃcaran
mṛtyur grasati bhūtāni pavanaṃ pannago yath
ā
28
svayaṃ kṛtāni karmāṇi jāto jantuḥ prapadyate
nākṛtaṃ labhate kaś cit kiṃ cid atra priyāpriyam
29
ayānaṃ yāntam āsīnaṃ pravṛttaṃ viṣayeṣu ca
śubhāśubhāni karmāṇi prapadyante naraṃ sad
ā
30
na hy anyat tīram āsādya punas tartuṃ vyavasyati
durlabho dṛśyate hy asya vinipāto mahārṇave
31
yathā bhārāvasaktā hi naur mahāmbhasi tantunā
tathā mano 'bhiyogād vai śarīraṃ pratikarṣati
32
yathā samudram abhitaḥ saṃsyūtāḥ sarito 'parāḥ
tathādyā prakṛtir yogād abhisaṃsyūyate sad
ā
33
snehapāśair bahuvibhair āsaktamanaso narāḥ
prakṛtiṣṭhā viṣīdanti jale saikata veśmavat
34
arīragṛha saṃsthasya śaucatīrthasya dehinaḥ
buddhimārga prayātasya sukhaṃ tv iha paratra ca
35
vistarāḥ kleśasaṃyuktāḥ saṃkṣepās tu sukhāvahāḥ
parārthaṃ vistarāḥ sarve tyāgam ātmahitaṃ vidu
ḥ
36
saṃkalpajo mitravargo jñātayaḥ kāraṇātmakāḥ
bhāryā dāsāś ca putrāś ca svam artham anuyuñjate
37
na mātā na pitā kiṃ cit kasya cit pratipadyate
dānapathyodano jantuḥ svakarmaphalam aśnute
38
mātāputraḥ pitā bhrātā bhāryā mitra janas tathā
aṣṭāpada padasthāne tv akṣamudreva nyasyate
39
sarvāṇi karmāṇi purā kṛtāni; śubhāśubhāny ātmano yānti jantor
upasthitaṃ karmaphalaṃ viditvā; buddhiṃ tathā codayate 'ntarātm
ā
40
vyavasāyaṃ samāśritya sahāyān yo 'dhigacchati
na tasya kaś cid ārambhaḥ kadā cid avasīdati
41
advaidha manasaṃ yuktaṃ śūraṃ dhīraṃ vipaścitam
na śrīḥ saṃtyajate nityam ādityam iva raśmaya
ḥ
42
stikya vyavasāyābhyām upāyād vismayād dhiyā
yam ārabhaty anindyātmā na so 'rthaḥ pariṣīdati
43
sarvaiḥ svāni śubhāśubhāni niyataṃ karmāṇi jantuḥ svayaṃ; garbhāt saṃppratipadyate tad ubhayaṃ yat tena pūrvaṃ kṛtam
mṛtyuś cāparihāravān samagatiḥ kālena viccheditā; dāroś cūrṇam ivāśmasāravihitaṃ karmāntikaṃ prāpayet
44
svarūpatām ātmakṛtaṃ ca vistaraṃ; kulānvayaṃ dravyasamṛddhi saṃcayam
naro hi sarvo labhate yathākṛtaṃ; śubhaśubhenātma kṛtena karma
ṇā
45
[bhī]
ity ukto janako rājan yathātathyaṃ manīsinā
śrutvā dharmavidāṃ śreṣṭhaḥ parāṃ mudam avāpa ha
genesis chapter 21 1 30
|
genesis chapter 21 1 30
Home
>
Library
>
New
>
John Dargavel Smith
>
The Mahabharata In Sanskrit
>
Book 12. Chapter 287