Home
>
Library
>
New
>
John Dargavel Smith
>
The Mahabharata In Sanskrit
>
Book 12. Chapter 295
Book 12. Chapter 295
The Mahabharata In Sanskrit
Book 12
Chapter
295
1
[वसिस्ठ]
सांख्यदर्शनम एतावद उक्तं ते नृपसत्तम
विद्याविद्ये तव इदानीं मे तवं निबॊधानुपूर्वशः
2
अव्यद्याम आहुर अव्यक्तं सर्ग परलय धर्मि वै
सर्ग परलय निर्मुक्तं विद्यां वै पञ्चविंशकम
3
परस्परम अविद्यां वै तन निबॊधानुपूर्वशः
यथॊक्तम ऋषिभिस तात सांख्यस्यास्य निदर्शनम
4
कर्मेन्द्रियाणां सर्वेषां विद्या बुद्धीन्द्रियं समृतम
बुद्धीन्द्रियाणां च तथा विशेषा इति नः शरुतम
5
विशेषाणां मनस तेषां विद्याम आहुर मनीषिणः
मनसः पञ्च भूतानि विद्या इत्य अभिचक्षते
6
अहंकारस तु भूतानां पञ्चानां नात्र संशयः
अहंकारस्य च तथा बुद्धिर विद्या नरेश्वर
7
बुद्धेः परकृतिर अव्यक्तं तत्त्वानां परमेश्वरम
विद्या जञेया नरश्रेष्ठ विधिश च परमः समृतः
8
अव्यक्तस्य परं पराहुर विद्यां वै पञ्चविंशकम
सर्वस्य सर्वम इत्य उक्तं जञेयं जञानस्य पार्थिव
9
जञानम अव्यक्तम इत्य उक्तं जञेयं वै पञ्चविंशकम
तथैव जञानम अव्यक्तं विज्ञाता पञ्चविंशकः
10
विद्याविद्यार्थ तत्त्वेन मयॊक्तं ते विशेषतः
अक्षरं च कषरं चैव यद उक्तं तन निबॊध मे
11
उभाव एतौ कषराव उक्ताव उभाव एतौ च नश्वरौ
कारणं तु परवक्ष्यामि यथा खयातौ तु तत्त्वतः
12
अनादि निधनाव एताव उभाव एवेश्वरौ मतौ
तत्त्वसंज्ञाव उभाव एतौ परॊच्येते जञानचिन्तकैः
13
सर्ग परलय धर्मित्वाद अव्यक्तं पराहुर अक्षरम
तद एतद गुणसर्गाय विकुर्वाणं पुनः पुनः
14
गुणानां महद आदीनाम उत्पद्यति परस्परम
अधिष्ठानात कषेत्रम आहुर एतत तत पञ्चविंशकम
15
यदा तु गुणजालं तद अव्यक्तात्मनि संक्षिपेत
तदा सह गुणैस तैस तु पञ्चविंशॊ विलीयते
16
गुणा गुणेषु लीयन्ते तदैका परकृतिर भवेत
कषेत्रज्ञॊ ऽपि यदा तात तत कषेत्रे संप्रलीयते
17
तदाक्षरत्वं परकृतिर गच्छते गुणसंज्ञिता
निर्गुणत्वं च वैदेह गुणेषु परतिवर्तनात
18
एवम एव च कषेत्रज्ञः कषेत्रज्ञानपरिक्षये
परकृत्या निर्गुणस तव एष इत्य एवम अनुशुश्रुम
19
कषरॊ भवत्य एष यदा तदा गुणवतीम अथ
परकृतिं तव अभिजानाति निर्गुणत्वं तथात्मनः
20
तदा विशुद्धॊ भवति परकृतेः परिवर्जनात
अन्यॊ ऽहम अन्येयम इति यदा बुध्यति बुद्धिमान
21
तदैषॊ ऽनयत्वताम एति न च मिश्रत्वम आव्रजेत
परकृत्या चैव राजेन्द्र न मिश्रॊ ऽनयश च दृश्यते
22
यदा तु गुणजालं तत पराकृतं विजुगुप्सते
पश्यते चापरं पश्यं तदा पश्यन न संज्वरेत
23
किं मया कृतम एतावद यॊ ऽहं कालम इमं जनम
मत्स्यॊ जालं हय अविज्ञानाद अनुवर्तितवांस तथा
24
अहम एव हि संमॊहाद अन्यम अन्यं जनाञ जनम
मत्स्यॊ यथॊदक जञानाद अनुवर्तितवान इह
25
मत्स्यॊ ऽनयत्वं यथाज्ञानाद उदकान नाभिमन्यते
आत्मानं तद्वद अज्ञानाद अन्यत्वं चैव वेद्म्य अहम
26
ममास्तु धिग अबुद्धस्य यॊ ऽहं मग्नम इमं पुनः
अनुवर्तितवान मॊहाद अन्यम अन्यं जनाज जनम
27
अयम अत्र भवेद बन्धुर अनेन सह मॊक्षणम
साम्यम एकत्वम आयातॊ यादृशस तादृशस तव अहम
28
तुल्यताम इह पश्यामि सदृशॊ ऽहम अनेन वै
अयं हि विमलॊ वयक्तम अहम ईदृशकस तथा
29
यॊ ऽहम अज्ञानसंमॊहाद अज्ञया संप्रवृत्तवान
ससङ्गयाहं निःसङ्गः सथितः कालम इमं तव अहम
30
अनयाहं वशीभूतः कालम एतं न बुद्धवान
उच्चमध्यमनीचानां ताम अहं कथम आवसे
31
समानयानया चेह सह वासम अहं कथम
गच्छाम्य अबुद्ध भावत्वाद एषेदानीं सथिरॊ भवे
32
सह वासं न यास्यामि कालम एतद धि वञ्चनात
वञ्चितॊ ऽसम्य अनया यद धि निर्विकारॊ विकारया
33
न चायम अपराधॊ ऽसया अपराधॊ हय अयं मम
यॊ ऽहम अत्राभवं सक्तः पराङ्मुखम उपस्थितः
34
ततॊ ऽसमि बहुरूपासु सथितॊ मूर्तिष्व अमूर्तिमान
अमूर्तश चापि मूर्तात्मा ममत्वेन परधर्षितः
35
परकृतेर अनयत्वेन तासु तास्व इह यॊनिषु
निर्ममस्य ममत्वेन किं कृतं तासु तासु च
यॊनीषु वर्तमानेन नष्ट संज्ञेन चेतसा
36
न ममात्रानया कार्यम अहंकारकृतात्मया
आत्मानं बहुधा कृत्वा येयं भूयॊ युनक्ति माम
इदानीम एष बुद्धॊ ऽसमि निर्ममॊ निरहंकृतः
37
ममत्वम अनया नित्यम अहंकारकृतात्मकम
अपेत्याहम इमां हित्वा संश्रयिष्ये निरामयम
38
अनेन साम्यं यास्यामि नानयाहम अचेतसा
कषमं मम सहानेन नैकत्वम अनया सह
एवं परमसंबॊधात पञ्चविंशॊ ऽनुबुद्धवान
39
अक्षरत्वं नियच्छेत तयक्त्वा कषरम अनामयम
अव्यक्तं वयक्तधर्माणं सगुणं निर्गुणं तथा
निर्गुणं परथमं दृष्ट्वा तादृग भवति मैथिल
40
अक्षरक्षरयॊर एतद उक्तं तव निदर्शनम
महेह जञानसंपन्नं यथा शरुतिनिदर्शनात
41
निःसंदिग्धं च सूक्ष्मं च विबुद्धं विमलं तथा
परवक्ष्यामि तु ते भूयस तन निबॊध यथा शरुतम
42
सांख्ययॊगौ मया परॊक्तौ शास्त्रद्वयनिदर्शनात
यद एव शास्त्रं सांख्यॊक्तं यॊगदर्शनम एव तत
43
परबॊधनकरं जञानं सांख्यानाम अवनी पते
विस्पष्टं परॊच्यते तत्र शिष्याणां हितकाम्यया
44
बृहच चैव हि तच छास्त्रम इत्य आहुः कुशला जनाः
अस्मिंश च शास्त्रे यॊगानां पुनर दधि पुनः शरः
45
पञ्चविंशत परं तत्त्वं न पश्यति नराधिप
सांख्यानां तु परं तत्र यथावद अनुवर्णितम
46
बुद्धम अप्रतिबुद्धं च बुध्यमानं च तत्त्वतः
बुध्यमानं च बुद्धं च पराहुर यॊगनिदर्शनम
1
[vasisṭha]
sāṃkhyadarśanam etāvad uktaṃ te nṛpasattama
vidyāvidye tv idānīṃ me tvaṃ nibodhānupūrvaśa
ḥ
2
avyadyām āhur avyaktaṃ sarga pralaya dharmi vai
sarga pralaya nirmuktaṃ vidyāṃ vai pañcaviṃśakam
3
parasparam avidyāṃ vai tan nibodhānupūrvaśaḥ
yathoktam ṛṣibhis tāta sāṃkhyasyāsya nidarśanam
4
karmendriy
āṇāṃ
sarveṣāṃ vidyā buddhīndriyaṃ smṛtam
buddhīndriy
āṇāṃ
ca tathā viśeṣā iti naḥ śrutam
5
viśe
ṣāṇāṃ
manas teṣāṃ vidyām āhur manīṣiṇaḥ
manasaḥ pañca bhūtāni vidyā ity abhicakṣate
6
ahaṃkāras tu bhūtānāṃ pañcānāṃ nātra saṃśayaḥ
ahaṃkārasya ca tathā buddhir vidyā nareśvara
7
buddheḥ prakṛtir avyaktaṃ tattvānāṃ parameśvaram
vidyā jñeyā naraśreṣṭha vidhiś ca paramaḥ smṛta
ḥ
8
avyaktasya paraṃ prāhur vidyāṃ vai pañcaviṃśakam
sarvasya sarvam ity uktaṃ jñeyaṃ jñānasya pārthiva
9
jñānam avyaktam ity uktaṃ jñeyaṃ vai pañcaviṃśakam
tathaiva jñānam avyaktaṃ vijñātā pañcaviṃśaka
ḥ
10
vidyāvidyārtha tattvena mayoktaṃ te viśeṣataḥ
akṣaraṃ ca kṣaraṃ caiva yad uktaṃ tan nibodha me
11
ubhāv etau kṣarāv uktāv ubhāv etau ca naśvarau
kāraṇaṃ tu pravakṣyāmi yathā khyātau tu tattvata
ḥ
12
anādi nidhanāv etāv ubhāv eveśvarau matau
tattvasaṃjñāv ubhāv etau procyete jñānacintakai
ḥ
13
sarga pralaya dharmitvād avyaktaṃ prāhur akṣaram
tad etad guṇasargāya vikurvāṇaṃ punaḥ puna
ḥ
14
guṇānāṃ mahad ādīnām utpadyati parasparam
adhiṣṭhānāt kṣetram āhur etat tat pañcaviṃśakam
15
yadā tu guṇajālaṃ tad avyaktātmani saṃkṣipet
tadā saha guṇais tais tu pañcaviṃśo vilīyate
16
guṇā guṇeṣu līyante tadaikā prakṛtir bhavet
kṣetrajño 'pi yadā tāta tat kṣetre saṃpralīyate
17
tadākṣaratvaṃ prakṛtir gacchate guṇasaṃjñitā
nirguṇatvaṃ ca vaideha guṇeṣu prativartanāt
18
evam eva ca kṣetrajñaḥ kṣetrajñānaparikṣaye
prakṛtyā nirguṇas tv eṣa ity evam anuśuśruma
19
kṣaro bhavaty eṣa yadā tadā guṇavatīm atha
prakṛtiṃ tv abhijānāti nirguṇatvaṃ tathātmana
ḥ
20
tadā viśuddho bhavati prakṛteḥ parivarjanāt
anyo 'ham anyeyam iti yadā budhyati buddhimān
21
tadaiṣo 'nyatvatām eti na ca miśratvam āvrajet
prakṛtyā caiva rājendra na miśro 'nyaś ca dṛśyate
22
yadā tu guṇajālaṃ tat prākṛtaṃ vijugupsate
paśyate cāparaṃ paśyaṃ tadā paśyan na saṃjvaret
23
kiṃ mayā kṛtam etāvad yo 'haṃ kālam imaṃ janam
matsyo jālaṃ hy avijñānād anuvartitavāṃs tath
ā
24
aham eva hi saṃmohād anyam anyaṃ janāñ janam
matsyo yathodaka jñānād anuvartitavān iha
25
matsyo 'nyatvaṃ yathājñānād udakān nābhimanyate
ātmānaṃ tadvad ajñānād anyatvaṃ caiva vedmy aham
26
mamāstu dhig abuddhasya yo 'haṃ magnam imaṃ punaḥ
anuvartitavān mohād anyam anyaṃ janāj janam
27
ayam atra bhaved bandhur anena saha mokṣaṇam
sāmyam ekatvam āyāto yādṛśas tādṛśas tv aham
28
tulyatām iha paśyāmi sadṛśo 'ham anena vai
ayaṃ hi vimalo vyaktam aham īdṛśakas tath
ā
29
yo 'ham ajñānasaṃmohād ajñayā saṃpravṛttavān
sasaṅgayāhaṃ niḥsaṅgaḥ sthitaḥ kālam imaṃ tv aham
30
anayāhaṃ vaśībhūtaḥ kālam etaṃ na buddhavān
uccamadhyamanīcānāṃ tām ahaṃ katham āvase
31
samānayānayā ceha saha vāsam ahaṃ katham
gacchāmy abuddha bhāvatvād eṣedānīṃ sthiro bhave
32
saha vāsaṃ na yāsyāmi kālam etad dhi vañcanāt
vañcito 'smy anayā yad dhi nirvikāro vikāray
ā
33
na cāyam aparādho 'syā aparādho hy ayaṃ mama
yo 'ham atrābhavaṃ saktaḥ parāṅmukham upasthita
ḥ
34
tato 'smi bahurūpāsu sthito mūrtiṣv amūrtimān
amūrtaś cāpi mūrtātmā mamatvena pradharṣita
ḥ
35
prakṛter anayatvena tāsu tāsv iha yoniṣu
nirmamasya mamatvena kiṃ kṛtaṃ tāsu tāsu ca
yonīṣu vartamānena naṣṭa saṃjñena cetas
ā
36
na mamātrānayā kāryam ahaṃkārakṛtātmayā
ātmānaṃ bahudhā kṛtvā yeyaṃ bhūyo yunakti mām
idānīm eṣa buddho 'smi nirmamo nirahaṃkṛta
ḥ
37
mamatvam anayā nityam ahaṃkārakṛtātmakam
apetyāham imāṃ hitvā saṃśrayiṣye nirāmayam
38
anena sāmyaṃ yāsyāmi nānayāham acetasā
kṣamaṃ mama sahānena naikatvam anayā saha
evaṃ paramasaṃbodhāt pañcaviṃśo 'nubuddhavān
39
akṣaratvaṃ niyaccheta tyaktvā kṣaram anāmayam
avyaktaṃ vyaktadharmāṇaṃ saguṇaṃ nirguṇaṃ tathā
nirguṇaṃ prathamaṃ dṛṣṭvā tādṛg bhavati maithila
40
akṣarakṣarayor etad uktaṃ tava nidarśanam
maheha jñānasaṃpannaṃ yathā śrutinidarśanāt
41
niḥsaṃdigdhaṃ ca sūkṣmaṃ ca vibuddhaṃ vimalaṃ tathā
pravakṣyāmi tu te bhūyas tan nibodha yathā śrutam
42
sāṃkhyayogau mayā proktau śāstradvayanidarśanāt
yad eva śāstraṃ sāṃkhyoktaṃ yogadarśanam eva tat
43
prabodhanakaraṃ jñānaṃ sāṃkhyānām avanī pate
vispaṣṭaṃ procyate tatra śiṣy
āṇāṃ
hitakāmyay
ā
44
bṛhac caiva hi tac chāstram ity āhuḥ kuśalā janāḥ
asmiṃś ca śāstre yogānāṃ punar dadhi punaḥ śara
ḥ
45
pañcaviṃśat paraṃ tattvaṃ na paśyati narādhipa
sāṃkhyānāṃ tu paraṃ tatra yathāvad anuvarṇitam
46
buddham apratibuddhaṃ ca budhyamānaṃ ca tattvataḥ
budhyamānaṃ ca buddhaṃ ca prāhur yoganidarśanam
records of assyria and babylonia
|
records of assyria and babylonia
Home
>
Library
>
New
>
John Dargavel Smith
>
The Mahabharata In Sanskrit
>
Book 12. Chapter 295