Home
>
Library
>
New
>
John Dargavel Smith
>
The Mahabharata In Sanskrit
>
Book 12. Chapter 30
Book 12. Chapter 30
The Mahabharata In Sanskrit
Book 12
Chapter
30
1
[युधिस्ठिर]
स कथं काञ्चनष्ठीवी सृञ्जयस्य सुतॊ ऽभवत
पर्वतेन किमर्थं च दत्तः केन ममार च
2
यदा वर्षसहस्रायुस तदा भवति मानवः
कथम अप्राप्तकौमारः सृञ्जयस्य सुतॊ मृतः
3
उताहॊ नाममात्रं वै सुवर्णष्ठीविनॊ ऽभवत
तथ्यं वा काञ्चनष्ठीवीत्य एतद इच्छामि वेदितुम
4
[वासुदेव]
अत्र ते कथयिष्यामि यथावृत्तं जनेश्वर
नारदः पर्वतश चैव पराग ऋषी लॊकपूजितौ
5
मातुलॊ भागिनेयश च देवलॊकाद इहागतौ
विहर्तु कामौ संप्रीत्या मानुष्येषु पुरा परभू
6
हविः पवित्रभॊज्येन देव भॊज्येन चैव ह
नारदॊ मातुलश चैव भागिनेयश च पर्वतः
7
ताव उभौ तपसॊपेताव अवनी तलचारिणौ
भुञ्जानौ मानुषान भॊगान यथावत पर्यधावताम
8
परीतिमन्तौ मुदा युक्तौ समयं तत्र चक्रतुः
यॊ भवेद धृदि संकल्पः शुभॊ वा यदि वाशुभः
अन्यॊन्यस्य स आख्येयॊ मृषा शापॊ ऽनयथा भवेत
9
तौ तथेति परतिज्ञाय महर्षी लॊकपूजितौ
सृञ्जयं शवैत्यम अभ्येत्य राजानम इदम ऊचतुः
10
आवां भवति वत्स्यावः कं चित कालं हिताय ते
यथावत पृथिवीपालावयॊः परगुणी भव
तथेति कृत्वा तौ राजा सत्कृत्यॊपचचार ह
11
ततः कदा चित तौ राजा महात्मानौ तथागतौ
अब्रवीत परमप्रीतः सुतेयं वरवर्णिनी
12
एकैव मम कन्यैषा युवां परिचरिष्यति
दर्शनीयानवद्याङ्गी शीलवृत्तसमन्विता
सुकुमारी कुमारी च पद्मकिञ्जल्क संनिभा
13
परमं सौम्य इत्य उक्तस ताभ्यां राजा शशास ताम
कन्ये विप्राव उपचर देववत पितृवच च ह
14
सा तु कन्या तथेत्य उक्त्वा पितरं धर्मचारिणी
यथानिदेशं राज्ञस तौ सत्कृत्यॊपचचार ह
15
तस्यास तथॊपचारेण रूपेणाप्रतिमेन च
नारदं हृच्छयस तूर्णं सहसैवान्वपद्यत
16
ववृधे च ततस तस्य हृदि कामॊ महात्मनः
यथा शुक्लस्य पक्षस्य परवृत्ताव उडुराट शनैः
17
न च तं भागिनेयाय पर्वताय महात्मने
शशंस मन्मथं तीव्रं वरीडमानः स धर्मवित
18
तपसा चेङ्गितेनाथ पर्वतॊ ऽथ बुबॊध तत
कामार्तं नारदं करुद्धः शशापैनं ततॊ भृशम
19
कृत्वा समयम अव्यग्रॊ भवान वै सहितॊ मया
यॊ भवेद धृदि संकल्पः शुभॊ वा यदि वाशुभः
20
अन्यॊन्यस्य स आख्येय इति तद वै मृषा कृतम
भवता वचनं बरह्मंस तस्माद एतद वदाम्य अहम
21
न हि कामं परवर्तन्तं भवान आचष्ट मे पुरा
सुकुमार्यां कुमार्यां ते तस्माद एष शपाम्य अहम
22
बरह्मवादी गुरुर यस्मात तपस्वी बरह्मणश च सन
अकार्षीः समयभ्रंशम आवाभ्यां यः कृतॊ मिथः
23
शप्स्ये तस्मात सुसंक्रुद्धॊ भवन्तं तं निबॊध मे
सुकुमारी च ते भार्या भविष्यति न संशयः
24
वानरं चैव कन्या तवां विवाहात परभृति परभॊ
संद्रक्ष्यन्ति नराश चान्ये सवरूपेण विनाकृतम
25
स तद वाक्यं तु विज्ञाय नारदः पर्वतात तदा
अशपत तम अपि करॊधाद भागिनेयं स मातुलः
26
तपसा बरह्मचर्येण सत्येन च दमेन च
युक्तॊ ऽपि धर्मनित्यश च न सवर्गवासम आप्स्यसि
27
तौ तु शप्त्वा भृशं करुद्धौ परस्परम अमर्षणौ
परतिजग्मतुर अन्यॊन्यं करुद्धा इव गजॊत्तमौ
28
पर्वतः पृथिवीं कृत्स्नां विचचार महामुनिः
पूज्यमानॊ यथान्यायं तेजसा सवेन भारत
29
अथ ताम अलभत कन्यां नारदः सृञ्जयात्म जाम
धर्मेण धर्मप्रवरः सुकुमारीम अनिन्दिताम
30
सा तु कन्या यथा शापं नारदं तं ददर्श ह
पाणिग्रहण मन्त्राणां परयॊगाद एव वानरम
31
सुकुमारी च देवर्षिं वानरप्रतिमाननम
नैवावमन्यत तदा परीतिमत्य एव चाभवत
32
उपतस्थे च भर्तारं न चान्यं मनसाप्य अगात
देवं मुनिं वा यक्षं वा पतित्वे पतिवत्सला
33
ततः कदा चिद भगवान पर्वतॊ ऽनुससार ह
वनं विरहितं किं चित तत्रापश्यत स नारदम
34
ततॊ ऽभिवाद्य परॊवाच नारदं पर्वतस तदा
भवान परसादं कुरुतां सवर्गा देशाय मे परभॊ
35
तम उवाच ततॊ दृष्ट्वा पर्वतं नारदस तदा
कृताञ्जलिम उपासीनं दीनं दीनतरः सवयम
36
तवयाहं परथमं शप्तॊ वानरॊ तवं भविष्यसि
इत्य उक्तेन मया पश्चाच छप्तस तवम अपि मत्सरात
अद्य परभृति वै वासं सवर्गे नावाप्स्यसीति ह
37
तव नैतद धि सदृशं पुत्र सथाने हि मे भवान
निवर्तयेतां तौ शापम अन्यॊ ऽनयेन तदा मुनी
38
शरीसमृद्धं तदा दृष्ट्वा नारदं देवरूपिणम
सुकुमारी परदुद्राव परपत्य अभिशङ्कया
39
तां पर्वतस ततॊ दृष्ट्वा परद्रवन्तीम अनिन्दिताम
अब्रवीत तव भर्तैष नात्र कार्या विचारणा
40
ऋषिः परमधर्मात्मा नारदॊ भगवान परभुः
तवैवाभेद्य हृदयॊ मा ते भूद अत्र संशयः
41
सानुनीता बहुविधं पर्वतेन महात्मना
शापदॊषं च तं भर्तुः शरुत्वा सवां परकृतिं गता
पर्वतॊ ऽथ ययौ सवर्गं नारदॊ ऽथ ययौ गृहान
42
परत्यक्षकर्मा सर्वस्य नारदॊ ऽयं महान ऋषिः
एष वक्ष्यति वै पृष्टॊ यथावृत्तं नरॊत्तम
1
[yudhisṭhira]
sa kathaṃ kāñcanaṣṭhīvī sṛñjayasya suto 'bhavat
parvatena kimarthaṃ ca dattaḥ kena mamāra ca
2
yadā varṣasahasrāyus tadā bhavati mānavaḥ
katham aprāptakaumāraḥ sṛñjayasya suto mṛta
ḥ
3
utāho nāmamātraṃ vai suvarṇaṣṭhīvino 'bhavat
tathyaṃ vā kāñcanaṣṭhīvīty etad icchāmi veditum
4
[vāsudeva]
atra te kathayiṣyāmi yathāvṛttaṃ janeśvara
nāradaḥ parvataś caiva prāg ṛṣī lokapūjitau
5
mātulo bhāgineyaś ca devalokād ihāgatau
vihartu kāmau saṃprītyā mānuṣyeṣu purā prabh
ū
6
haviḥ pavitrabhojyena deva bhojyena caiva ha
nārado mātulaś caiva bhāgineyaś ca parvata
ḥ
7
tāv ubhau tapasopetāv avanī talacāriṇau
bhuñjānau mānuṣān bhogān yathāvat paryadhāvatām
8
prītimantau mudā yuktau samayaṃ tatra cakratuḥ
yo bhaved dhṛdi saṃkalpaḥ śubho vā yadi vāśubhaḥ
anyonyasya sa ākhyeyo m
ṛṣā ś
po 'nyathā bhavet
9
tau tatheti pratijñāya maharṣī lokapūjitau
sṛñjayaṃ śvaityam abhyetya rājānam idam ūcatu
ḥ
10
vāṃ bhavati vatsyāvaḥ kaṃ cit kālaṃ hitāya te
yathāvat pṛthivīpālāvayoḥ praguṇī bhava
tatheti kṛtvā tau rājā satkṛtyopacacāra ha
11
tataḥ kadā cit tau rājā mahātmānau tathāgatau
abravīt paramaprītaḥ suteyaṃ varavarṇin
ī
12
ekaiva mama kanyaiṣā yuvāṃ paricariṣyati
darśanīyānavadyāṅgī śīlavṛttasamanvitā
sukumārī kumārī ca padmakiñjalka saṃnibh
ā
13
paramaṃ saumya ity uktas tābhyāṃ rājā śaśāsa tām
kanye viprāv upacara devavat pitṛvac ca ha
14
sā tu kanyā tathety uktvā pitaraṃ dharmacāriṇī
yathānideśaṃ rājñas tau satkṛtyopacacāra ha
15
tasyās tathopacāreṇa rūpeṇāpratimena ca
nāradaṃ hṛcchayas tūrṇaṃ sahasaivānvapadyata
16
vavṛdhe ca tatas tasya hṛdi kāmo mahātmanaḥ
yathā śuklasya pakṣasya pravṛttāv uḍurāṭ śanai
ḥ
17
na ca taṃ bhāgineyāya parvatāya mahātmane
śaśaṃsa manmathaṃ tīvraṃ vrīḍamānaḥ sa dharmavit
18
tapasā ceṅgitenātha parvato 'tha bubodha tat
kāmārtaṃ nāradaṃ kruddhaḥ śaśāpainaṃ tato bhṛśam
19
kṛtvā samayam avyagro bhavān vai sahito mayā
yo bhaved dhṛdi saṃkalpaḥ śubho vā yadi vāśubha
ḥ
20
anyonyasya sa ākhyeya iti tad vai mṛṣā kṛtam
bhavatā vacanaṃ brahmaṃs tasmād etad vadāmy aham
21
na hi kāmaṃ pravartantaṃ bhavān ācaṣṭa me purā
sukumāryāṃ kumāryāṃ te tasmād eṣa śapāmy aham
22
brahmavādī gurur yasmāt tapasvī brahmaṇaś ca san
akārṣīḥ samayabhraṃśam āvābhyāṃ yaḥ kṛto mitha
ḥ
23
apsye tasmāt susaṃkruddho bhavantaṃ taṃ nibodha me
sukumārī ca te bhāryā bhaviṣyati na saṃśaya
ḥ
24
vānaraṃ caiva kanyā tvāṃ vivāhāt prabhṛti prabho
saṃdrakṣyanti narāś cānye svarūpeṇa vinākṛtam
25
sa tad vākyaṃ tu vijñāya nāradaḥ parvatāt tadā
aśapat tam api krodhād bhāgineyaṃ sa mātula
ḥ
26
tapasā brahmacaryeṇa satyena ca damena ca
yukto 'pi dharmanityaś ca na svargavāsam āpsyasi
27
tau tu śaptvā bhṛśaṃ kruddhau parasparam amarṣaṇau
pratijagmatur anyonyaṃ kruddhā iva gajottamau
28
parvataḥ pṛthivīṃ kṛtsnāṃ vicacāra mahāmuniḥ
pūjyamāno yathānyāyaṃ tejasā svena bhārata
29
atha tām alabhat kanyāṃ nāradaḥ sṛñjayātma jām
dharmeṇa dharmapravaraḥ sukumārīm aninditām
30
sā tu kanyā yathā śāpaṃ nāradaṃ taṃ dadarśa ha
pāṇigrahaṇa mantr
āṇāṃ
prayogād eva vānaram
31
sukumārī ca devarṣiṃ vānarapratimānanam
naivāvamanyata tadā prītimaty eva cābhavat
32
upatasthe ca bhartāraṃ na cānyaṃ manasāpy agāt
devaṃ muniṃ vā yakṣaṃ vā patitve pativatsal
ā
33
tataḥ kadā cid bhagavān parvato 'nusasāra ha
vanaṃ virahitaṃ kiṃ cit tatrāpaśyat sa nāradam
34
tato 'bhivādya provāca nāradaṃ parvatas tadā
bhavān prasādaṃ kurutāṃ svargā deśāya me prabho
35
tam uvāca tato dṛṣṭvā parvataṃ nāradas tadā
kṛtāñjalim upāsīnaṃ dīnaṃ dīnataraḥ svayam
36
tvayāhaṃ prathamaṃ śapto vānaro tvaṃ bhaviṣyasi
ity uktena mayā paścāc chaptas tvam api matsarāt
adya prabhṛti vai vāsaṃ svarge nāvāpsyasīti ha
37
tava naitad dhi sadṛśaṃ putra sthāne hi me bhavān
nivartayetāṃ tau śāpam anyo 'nyena tadā mun
ī
38
rīsamṛddhaṃ tadā dṛṣṭvā nāradaṃ devarūpiṇam
sukumārī pradudrāva parapaty abhiśaṅkay
ā
39
tāṃ parvatas tato dṛṣṭvā pradravantīm aninditām
abravīt tava bhartaiṣa nātra kāryā vicāra
ṇā
40
ṛ
iḥ paramadharmātmā nārado bhagavān prabhuḥ
tavaivābhedya hṛdayo mā te bhūd atra saṃśaya
ḥ
41
sānunītā bahuvidhaṃ parvatena mahātman
ā
ś
padoṣaṃ ca taṃ bhartuḥ śrutvā svāṃ prakṛtiṃ gatā
parvato 'tha yayau svargaṃ nārado 'tha yayau gṛhān
42
pratyakṣakarmā sarvasya nārado 'yaṃ mahān ṛṣiḥ
eṣa vakṣyati vai pṛṣṭo yathāvṛttaṃ narottama
eskimo traditions white snow
|
eskimo traditions white snow
Home
>
Library
>
New
>
John Dargavel Smith
>
The Mahabharata In Sanskrit
>
Book 12. Chapter 30