Home
>
Library
>
New
>
John Dargavel Smith
>
The Mahabharata In Sanskrit
>
Book 3. Chapter 219
Book 3. Chapter 219
The Mahabharata In Sanskrit
Book 3
Chapter
219
1
[मार्क]
शरिया जुष्टं महासेहं देव सेनापतिं कृतम
सप्तर्षिपत्न्यः षड देव्यस तत सकाशम अथागमन
2
ऋषिभिः संप्ररित्यक्ता धर्मयुक्ता महाव्रताः
दरुतम आगम्य चॊचुस ता देव सेनापतिं परभुम
3
वयं पुत्र परित्यक्ता भर्तृभिर देव संमितैः
अकारणाद रुषा तात पुण्यस्थानात परिच्युताः
4
अस्माभिः किल जातस तवम इति केनाप्य उदाहृतम
असत्यम एतत संश्रुत्य तस्मान नस तरातुम अर्हसि
5
अक्षयश च भवेत सवर्गस तवत्प्रसादाद धि नः परभॊ
तवां पुत्रं चाप्य अभीप्सामः कृत्वैतद अनृणॊ भव
6
[सकन्द]
मातरॊ हि भवत्यॊ मे सुतॊ वॊ ऽहम अनिन्दिताः
यच चाभीप्सथ तत सर्वं संभविष्यति वस तथा
7
[आर्कण्डेय]
एवम उक्ते ततः शक्रं किं कार्यम इति सॊ ऽबरवीत
उक्तः सकन्देन बरूहीति सॊ ऽबरवीद वासवस ततः
8
अभिजित सपर्धमाना तु रॊहिण्या कन्यसी सवसा
इच्छन्ती जयेष्ठतां देवी तपस तप्तुं वनं गता
9
तत्र मूढॊ ऽसमि भद्रं ते नक्षत्रं गगनाच चयुतम
कालं तव इमं परं सकन्द बरह्मणा सह चिन्तय
10
धनिष्ठादिस तदा कालॊ बरह्मणा परिनिर्मितः
रॊहिण्याद्यॊ ऽभवत पूर्वम एवं संख्या समाभवत
11
एवम उक्ते तु शक्रेण तरिविदं कृत्तिका गताः
नक्षत्रं शकटाकारं भाति तद वह्नि दैवतम
12
विनता चाब्रवीत सकन्दं मम तवं पिण्डदः सुतः
इच्छामि नित्यम एवाहं तवया पुत्र सहासितुम
13
[सकन्द]
एवम अस्तु नमस ते ऽसतु पुत्रस्नेहात परशाधि माम
सनुषया पूज्यमाना वै देवि वत्स्यसि नित्यदा
14
[मार्क]
अथ मातृगणः सर्वः सकन्दं वचनम अब्रवीत
वयं सर्वस्य लॊकस्य मातरः कविभिः सतुताः
इच्छामॊ मातरस तुभ्यं भवितुं पूजयस्व नः
15
[सकन्द]
मातरस तु भवत्यॊ मे भवतीनाम अहं सुतः
उच्यतां यन मया कार्यं भवतीनाम अथेप्सितम
16
[मातरस]
यास तु ता मातरः पूर्वं लॊकस्यास्य परकल्पिताः
अस्माकं तद भवेत सथानं तासां चैव न तद भवेत
17
भवेम पूज्या लॊकस्य न ताः पूज्याः सुरर्षभ
परजास्माकं हृतास ताभिस तवत्कृते ताः परयच्छ नः
18
[सकन्द]
दत्ताः परजा न ताः शक्या भवतीभिर निषेवितुम
अन्यां वः कां परयच्छामि परजां यां मनसेच्छथ
19
[मातरस]
इच्छाम तासां मातॄणां परजा भॊक्तुं परयच्छ नः
तवया सह पृथग भूता ये च तासाम अथेश्वराः
20
[सकन्द]
परजा वॊ दद्मि कष्टं तु भवतीभिर उदाहृतम
परिरक्षत भद्रं वः परजाः साधु नमस्कृताः
21
परिरक्षाम भद्रं ते परजाः सकन्द यथेच्छसि
तवया नॊ रॊचते सकन्द सह वासश चिरं परभॊ
22
[सकन्द]
यावत षॊडशवर्षाणि भवन्ति तरुणाः परजाः
परबाधत मनुष्याणां तावद रूपैः पृथग्विधैः
23
अहं च वः परदास्यामि रौद्रम आत्मानम अव्ययम
परमं तेन सहिता सुखं वत्स्यथ पूजिताः
24
[मार्क]
ततः शरीरात सकन्दस्य पुरुषः काञ्चनप्रभः
भॊक्तुं परजाः स मर्त्यानां निष्पपात महाबलः
25
अपतत स तदा भूमौ विसंज्ञॊ ऽथ कषुधान्वितः
सकन्देन सॊ ऽभयनुज्ञातॊ रौद्ररूपॊ ऽभवद गरहः
सकन्दापस्मारम इत्य आहुर गरहं तं दविजसत्तमाः
26
विनता तु महारौद्रा कथ्यते शकुनिग्रहः
पूतनां राक्षसीं पराहुस तं विद्यात पूतना गरहम
27
कष्टा दारुणरूपेण घॊररूपा निशाचरी
पिशाची दारुणाकारा कथ्यते शीतपूतना
गर्भान सा मानुषीणां तु हरते घॊरदर्शना
28
अदितिं रेवतीं पराहुर गरहस तस्यास तु रैवतः
सॊ ऽपि बालाञ शिशून घॊरॊ बाधते वै महाग्रहः
29
दैत्यानां या दितिर माता ताम आहुर मुखमण्डिकाम
अत्यर्थं शिशुमांसेन संप्रहृष्टा दुरासदा
30
कुमाराश च कुमार्यश च ये परॊक्ताः सकन्द संभवाः
ते ऽपि गर्भभुजः सर्वे कौरव्य सुमहाग्रहाः
31
तासाम एव कुमारीणां पतयस ते परकीर्तिताः
अज्ञायमाना हृज्णन्ति बालकान रौद्रकर्मिणः
32
गवां माता तु या पराज्ञैः कथ्यते सुरभिर नृप
शकुनिस ताम अथारुह्य सह भुङ्क्ते शिशून भुवि
33
सरमा नाम या माता शुनां देवी जनाधिप
सापि गर्भान समादत्ते मानुषीणां सदैव हि
34
पादपानां चया माता करञ्ज निलया हि सा
करञ्जे तां नमस्यन्ति तस्मात पुत्रार्थिनॊ नराः
35
इमे तव अष्टादशान्ये वै गरहा मांसमधु परियाः
दविपञ्चरात्रं तिष्ठन्ति सततं सूतिका गृहे
36
कद्रूः सूक्ष्मवपुर भूत्वा गर्भिणीं परविशेद यदा
भुङ्क्ते सा तत्र तं गर्भं सा तु नागं परसूयते
37
गन्धर्वाणां तु या माता सा गर्भं गृह्य गच्छति
ततॊ विलीन गर्भा सा मानुषी भुवि दृश्यते
38
या जनित्री तव अप्सरसां गर्भम आस्ते परगृह्य सा
उपविष्टं ततॊ गर्भं कथयन्ति मनीषिणः
39
लॊहितस्यॊदधेः कन्या धात्री सकन्दस्य सा समृता
लॊहितायनिर इत्य एवं कदम्बे सा हि पूज्यते
40
पुरुषेषु यथा रुद्रस तथार्या परमदास्व अपि
आर्या माता कुमारस्य पृथक कामार्थम इज्यते
41
एवम एते कुमाराणां मया परॊक्ता महाग्रहाः
यावत षॊडशवर्षाणि अशिवास ते शिवास ततः
42
ये च मातृगणाः परॊक्ताः पुरुषाश चैव ये गरहाः
सर्वे सकन्दग्रहा नाम जञेया नित्यं शरीरिभिः
43
तेषां परशमनं कार्यं सनानं धूपम अथाञ्जनम
बलिकर्मॊपहारश च सकन्दस्येज्या विशेषतः
44
एवम एते ऽरचिताः सर्वे परयच्छन्ति शुभं नृणाम
आयुर वीर्यं च राजेन्द्र सम्यक पूजा नमस्कृताः
45
ऊर्ध्वं तु षॊडशाद वर्षाद ये भवन्ति गरहा नृणाम
तान अहं संप्रवक्ष्यामि नमस्कृत्य महेश्वरम
46
यः पश्यति नरॊ देवाड जाग्रद वा शयितॊ ऽपि वा
उन्माद्यति स तु कषिप्रं तं तु देव गरहं विदुः
47
आसीनश च शयानश च यः पश्यति नरः पितॄन
उन्माद्यति स तु कषिप्रं स जञेयस तु पितृग्रहः
48
अवमन्यति यः सिद्धान करुद्धाश चापि शपन्ति यम
उन्माद्यति स तु कषिप्रं जञेयः सिद्धग्रहस तु सः
49
उपाघ्राति च यॊ गन्धान रसांश चापि पृथग्विधान
उन्माद्यति स तु कषिप्रं स जञेयॊ राक्षसॊ गरहः
50
गन्धर्वाश चापि यं दिव्याः संस्पृशन्ति नरं भुवि
उन्माद्यति स तु कषिप्रं गरहॊ गान्धर्व एव सः
51
आविशन्ति च यं यक्षाः पुरुषं कालपर्यये
उन्माद्यति स तु कषिप्रं जञेयॊ यक्षग्रहस तु सः
52
अधिरॊहन्ति यं नित्यं पिशाचाः पुरुषं कव चित
उन्माद्यति स तु कषिप्रं पैशाचं तं गरहं विदुः
53
यस्य दॊषैः परकुपितं चित्तं मुह्यति देहिनः
उन्माद्यति स तु कषिप्रं साधनं तस्य शास्त्रतः
54
वैक्लव्याच च भयाच चैव गॊराणां चापि दर्शनात
उन्माद्यति स तु कषिप्रं सत्त्वं तस्य तु साधनम
55
कश चित करीडितु कामॊ वै भॊक्तुकामस तथापरः
अभिकामस तथैवान्य इत्य एष तरिविधॊ गरहः
56
यावत सप्तति वर्षाणि भवन्त्य एते गरहा नृणाम
अतः परं देहिनां तु गरहतुल्यॊ भवेज जवरः
57
अप्रकीर्णेन्द्रियं दान्तं शुचिं नित्यम अतन्द्रितम
आस्तिकं शरद्दधानं च वर्जयन्ति सदा गरहाः
58
इत्य एष ते गरहॊद्देशॊ मानुषाणां परकीर्तितः
न सपृशन्ति गरहा भक्तान नरान देवं महेश्वरम
1
[mārk]
śriyā juṣṭaṃ mahāsehaṃ deva senāpatiṃ kṛtam
saptarṣipatnyaḥ ṣaḍ devyas tat sakāśam athāgaman
2
ṛ
ibhiḥ saṃprarityaktā dharmayuktā mahāvratāḥ
drutam āgamya cocus tā deva senāpatiṃ prabhum
3
vayaṃ putra parityaktā bhartṛbhir deva saṃmitaiḥ
akāraṇād ruṣā tāta puṇyasthānāt paricyut
āḥ
4
asmābhiḥ kila jātas tvam iti kenāpy udāhṛtam
asatyam etat saṃśrutya tasmān nas trātum arhasi
5
akṣayaś ca bhavet svargas tvatprasādād dhi naḥ prabho
tvāṃ putraṃ cāpy abhīpsāmaḥ kṛtvaitad anṛṇo bhava
6
[skanda]
mātaro hi bhavatyo me suto vo 'ham aninditāḥ
yac cābhīpsatha tat sarvaṃ saṃbhaviṣyati vas tath
ā
7
[
rkaṇḍeya]
evam ukte tataḥ śakraṃ kiṃ kāryam iti so 'bravīt
uktaḥ skandena brūhīti so 'bravīd vāsavas tata
ḥ
8
abhijit spardhamānā tu rohiṇyā kanyasī svasā
icchantī jyeṣṭhatāṃ devī tapas taptuṃ vanaṃ gat
ā
9
tatra mūḍho 'smi bhadraṃ te nakṣatraṃ gaganāc cyutam
kālaṃ tv imaṃ paraṃ skanda brahmaṇā saha cintaya
10
dhaniṣṭhādis tadā kālo brahmaṇā parinirmitaḥ
rohiṇyādyo 'bhavat pūrvam evaṃ saṃkhyā samābhavat
11
evam ukte tu śakreṇa trividaṃ kṛttikā gatāḥ
nakṣatraṃ śakaṭākāraṃ bhāti tad vahni daivatam
12
vinatā cābravīt skandaṃ mama tvaṃ piṇḍadaḥ sutaḥ
icchāmi nityam evāhaṃ tvayā putra sahāsitum
13
[skanda]
evam astu namas te 'stu putrasnehāt praśādhi mām
snuṣayā pūjyamānā vai devi vatsyasi nityad
ā
14
[mārk]
atha mātṛgaṇaḥ sarvaḥ skandaṃ vacanam abravīt
vayaṃ sarvasya lokasya mātaraḥ kavibhiḥ stutāḥ
icchāmo mātaras tubhyaṃ bhavituṃ pūjayasva na
ḥ
15
[skanda]
mātaras tu bhavatyo me bhavatīnām ahaṃ sutaḥ
ucyatāṃ yan mayā kāryaṃ bhavatīnām athepsitam
16
[mātaras]
yās tu tā mātaraḥ pūrvaṃ lokasyāsya prakalpitāḥ
asmākaṃ tad bhavet sthānaṃ tāsāṃ caiva na tad bhavet
17
bhavema pūjyā lokasya na tāḥ pūjyāḥ surarṣabha
prajāsmākaṃ hṛtās tābhis tvatkṛte tāḥ prayaccha na
ḥ
18
[skanda]
dattāḥ prajā na tāḥ śakyā bhavatībhir niṣevitum
anyāṃ vaḥ kāṃ prayacchāmi prajāṃ yāṃ manasecchatha
19
[mātaras]
icchāma tāsāṃ māt
ṝṇāṃ
prajā bhoktuṃ prayaccha naḥ
tvayā saha pṛthag bhūtā ye ca tāsām atheśvar
āḥ
20
[skanda]
prajā vo dadmi kaṣṭaṃ tu bhavatībhir udāhṛtam
parirakṣata bhadraṃ vaḥ prajāḥ sādhu namaskṛt
āḥ
21
parirakṣāma bhadraṃ te prajāḥ skanda yathecchasi
tvayā no rocate skanda saha vāsaś ciraṃ prabho
22
[skanda]
yāvat ṣoḍaśavarṣāṇi bhavanti taruṇāḥ prajāḥ
prabādhata manuṣy
āṇāṃ
tāvad rūpaiḥ pṛthagvidhai
ḥ
23
ahaṃ ca vaḥ pradāsyāmi raudram ātmānam avyayam
paramaṃ tena sahitā sukhaṃ vatsyatha pūjit
āḥ
24
[mārk]
tataḥ śarīrāt skandasya puruṣaḥ kāñcanaprabhaḥ
bhoktuṃ prajāḥ sa martyānāṃ niṣpapāta mahābala
ḥ
25
apatat sa tadā bhūmau visaṃjño 'tha kṣudhānvitaḥ
skandena so 'bhyanujñāto raudrarūpo 'bhavad grahaḥ
skandāpasmāram ity āhur grahaṃ taṃ dvijasattam
āḥ
26
vinatā tu mahāraudrā kathyate śakunigrahaḥ
pūtanāṃ rākṣasīṃ prāhus taṃ vidyāt pūtanā graham
27
kaṣṭā dāruṇarūpeṇa ghorarūpā niśācarī
piśācī dāruṇākārā kathyate śītapūtanā
garbhān sā mānu
ṣīṇāṃ
tu harate ghoradarśan
ā
28
aditiṃ revatīṃ prāhur grahas tasyās tu raivataḥ
so 'pi bālāñ śiśūn ghoro bādhate vai mahāgraha
ḥ
29
daityānāṃ yā ditir mātā tām āhur mukhamaṇḍikām
atyarthaṃ śiśumāṃsena saṃprah
ṛṣṭā
durāsad
ā
30
kumārāś ca kumāryaś ca ye proktāḥ skanda saṃbhavāḥ
te 'pi garbhabhujaḥ sarve kauravya sumahāgrah
āḥ
31
tāsām eva kumār
īṇāṃ
patayas te prakīrtitāḥ
ajñāyamānā hṛjṇanti bālakān raudrakarmiṇa
ḥ
32
gavāṃ mātā tu yā prājñaiḥ kathyate surabhir nṛpa
śakunis tām athāruhya saha bhuṅkte śiśūn bhuvi
33
saramā nāma yā mātā śunāṃ devī janādhipa
sāpi garbhān samādatte mānu
ṣīṇāṃ
sadaiva hi
34
pādapānāṃ cayā mātā karañja nilayā hi sā
karañje tāṃ namasyanti tasmāt putrārthino nar
āḥ
35
ime tv aṣṭādaśānye vai grahā māṃsamadhu priyāḥ
dvipañcarātraṃ tiṣṭhanti satataṃ sūtikā gṛhe
36
kadrūḥ sūkṣmavapur bhūtvā garbhiṇīṃ praviśed yadā
bhuṅkte sā tatra taṃ garbhaṃ sā tu nāgaṃ prasūyate
37
gandharv
āṇāṃ
tu yā mātā sā garbhaṃ gṛhya gacchati
tato vilīna garbhā sā mānuṣī bhuvi dṛśyate
38
yā janitrī tv apsarasāṃ garbham āste pragṛhya sā
upaviṣṭaṃ tato garbhaṃ kathayanti manīṣiṇa
ḥ
39
lohitasyodadheḥ kanyā dhātrī skandasya sā smṛtā
lohitāyanir ity evaṃ kadambe sā hi pūjyate
40
puruṣeṣu yathā rudras tathāryā pramadāsv api
āryā mātā kumārasya pṛthak kāmārtham ijyate
41
evam ete kumār
āṇāṃ
mayā proktā mahāgrahāḥ
yāvat ṣoḍaśavarṣāṇi aśivās te śivās tata
ḥ
42
ye ca mātṛgaṇāḥ proktāḥ puruṣāś caiva ye grahāḥ
sarve skandagrahā nāma jñeyā nityaṃ śarīribhi
ḥ
43
teṣāṃ praśamanaṃ kāryaṃ snānaṃ dhūpam athāñjanam
balikarmopahāraś ca skandasyejyā viśeṣata
ḥ
44
evam ete 'rcitāḥ sarve prayacchanti śubhaṃ nṛṇām
āyur vīryaṃ ca rājendra samyak pūjā namaskṛt
āḥ
45
rdhvaṃ tu ṣoḍaśād varṣād ye bhavanti grahā nṛṇām
tān ahaṃ saṃpravakṣyāmi namaskṛtya maheśvaram
46
yaḥ paśyati naro devāḍ jāgrad vā śayito 'pi vā
unmādyati sa tu kṣipraṃ taṃ tu deva grahaṃ vidu
ḥ
47
sīnaś ca śayānaś ca yaḥ paśyati naraḥ pitṝn
unmādyati sa tu kṣipraṃ sa jñeyas tu pitṛgraha
ḥ
48
avamanyati yaḥ siddhān kruddhāś cāpi śapanti yam
unmādyati sa tu kṣipraṃ jñeyaḥ siddhagrahas tu sa
ḥ
49
upāghrāti ca yo gandhān rasāṃś cāpi pṛthagvidhān
unmādyati sa tu kṣipraṃ sa jñeyo rākṣaso graha
ḥ
50
gandharvāś cāpi yaṃ divyāḥ saṃspṛśanti naraṃ bhuvi
unmādyati sa tu kṣipraṃ graho gāndharva eva sa
ḥ
51
viśanti ca yaṃ yakṣāḥ puruṣaṃ kālaparyaye
unmādyati sa tu kṣipraṃ jñeyo yakṣagrahas tu sa
ḥ
52
adhirohanti yaṃ nityaṃ piśācāḥ puruṣaṃ kva cit
unmādyati sa tu kṣipraṃ paiśācaṃ taṃ grahaṃ vidu
ḥ
53
yasya doṣaiḥ prakupitaṃ cittaṃ muhyati dehinaḥ
unmādyati sa tu kṣipraṃ sādhanaṃ tasya śāstrata
ḥ
54
vaiklavyāc ca bhayāc caiva gor
āṇāṃ
cāpi darśanāt
unmādyati sa tu kṣipraṃ sattvaṃ tasya tu sādhanam
55
kaś cit krīḍitu kāmo vai bhoktukāmas tathāparaḥ
abhikāmas tathaivānya ity eṣa trividho graha
ḥ
56
yāvat saptati varṣāṇi bhavanty ete grahā nṛṇām
ataḥ paraṃ dehināṃ tu grahatulyo bhavej jvara
ḥ
57
aprakīrṇendriyaṃ dāntaṃ śuciṃ nityam atandritam
āstikaṃ śraddadhānaṃ ca varjayanti sadā grah
āḥ
58
ity eṣa te grahoddeśo mānu
ṣāṇāṃ
prakīrtitaḥ
na spṛśanti grahā bhaktān narān devaṃ maheśvaram
awarning unicode type received non unicode bind param value
|
awarning unicode type received non unicode bind param value
Home
>
Library
>
New
>
John Dargavel Smith
>
The Mahabharata In Sanskrit
>
Book 3. Chapter 219