Home
>
Library
>
New
>
John Dargavel Smith
>
The Mahabharata In Sanskrit
>
Book 9. Chapter 30
Book 9. Chapter 30
The Mahabharata In Sanskrit
Book 9
Chapter
30
1
[स]
ततस तेष्व अपयातेषु रथेषु तरिषु पाण्डवाः
तं हरदं परत्यपद्यन्त यात्र दुर्यॊधनॊ ऽभवत
2
आसाद्य च कुरु शरेष्ठ तदा दवैपायन हरदम
सतम्भितं धार्तराष्ट्रेण दृष्ट्वा तं सलिलाशयम
वासुदेवम इदं वाक्यम अब्रवीत कुरुनन्दनः
3
पश्येमां धार्तराष्ट्रेण मायाम अप्सु परयॊजिताम
विष्टभ्य सलिलं शेते नास्य मानुषतॊ भयम
4
दैवीं मायाम इमां कृत्वा सलिलान्तर गतॊ हय अयम
निकृत्या निकृतिप्रज्ञॊ न मे जीवन विमॊक्ष्यते
5
यद्य अस्य समरे साह्यं कुरुते वज्रभृत सवयम
तथाप्य एनं हतं युद्धे लॊकॊ दरक्ष्यति माधव
6
[वा]
मायाविन इमां मायां मायया जहि भारत
मायावी मायया वध्यः सत्यम एतद युधिष्ठिर
7
किर्याभ्युपायैर बहुलैर मायाम अस्पु परयॊज्य ह
जहि तवं भरतश्रेष्ठ पापात्मानं सुयॊधनम
8
किर्याभ्युपायैर इन्द्रेण निहता दैत्यदानवाः
करियाभ्युपायैर बहुभिर बलिर बद्धॊमहात्मना
9
करियाभ्युपायैः पूर्वं हि हिरण्याक्षॊ महासुरः
हिरण्यकशिपुश चैव करिययैव निषूदितौ
वृत्रश च निहतॊ राजन करिययैव न संशयः
10
तथा पौलस्त्य तनयॊ रावणॊ नाम राक्षसः
रामेण निहतॊ राजन सानुबन्धः सहानुगः
करियया यॊगम आस्थाय तथा तवम अपि विक्रम
11
करियाभ्युपायैर निहतॊ मया राजन पुरातने
तारकश च महादैत्यॊ विप्रचित्तिश च वीर्यवान
12
वातापिर इल्वलश चैव तरिशिराश च तथा विभॊ
सुन्दॊपसुन्दाव असुरौ करिययैव निषूदितौ
13
करियाभ्युपायैर इन्द्रेण तरिदिवं भुज्यते विभॊ
करिया बलवती राजन नान्यत किं चिद युधिष्ठिर
14
दैत्याश च दानवाश चैव राक्षसाः पार्थिवास तथा
करियाभ्युपायैर निहताः करियां तस्मात समाचर
15
[स]
इत्य उक्तॊ वासुदेवेन पाण्डवः संशितव्रतः
जलस्थं तं महाराज तव पुत्रं मला बलम
अभ्यभाषत कौन्तेयः परहसन्न इव भारत
16
सुयॊधन किमर्थॊ ऽयम आरम्भॊ ऽसपु कृतस तवया
सर्वं कषत्रं घातयित्वा सवकुलं च विशां पते
17
जलाशयं परविष्टॊ ऽदय वाञ्छञ जीवितम आत्मनः
उत्तिष्ठ राजन युध्यस्व सहास्माभिः सुयॊधन
18
स च दर्पॊ नरश्रेष्ठ स च मानः कव ते गतः
यस तवं संस्तभ्य सलिलं भीतॊ राजन वयवस्थितः
19
सर्वे तवां शूर इत्य एव जना जल्पन्ति संसदि
वयर्थं तद भवतॊ मन्ये शौर्यं सलिलशायिनः
20
उत्तिष्ठ राजन युध्यस्व कषत्रियॊ ऽसि कुलॊद्भवः
कौरवेयॊ विशेषेण कुले जन्म च संस्मर
21
स कथं कौरवे वंशे परशंसञ जन्म चात्मनः
युद्धाद भीतस ततस तॊयं परविश्य परतितिष्ठसि
22
अयुद्धम अव्यवस्थानं नैष धर्मः सनातनः
अनार्यजुष्टम अस्वर्ग्यं रणे राजन पलायनम
23
कथं पारम अगत्वा हि युद्धे तवं वै जिजीविषुः
इमान निपतितान दृष्ट्वा पुत्रान भरातॄन पितॄंस तथा
24
संबन्धिनॊ वयस्यांश च मातुलान बान्धवांस तथा
घातयित्वा कथं तात हरदे तिष्ठसि सांप्रतम
25
शूरमानी न शूरस तवं मिथ्या वदसि भारत
शूरॊ ऽहम इति दुर्बुद्धे सर्वलॊकस्य शृण्वतः
26
न हि शूराः पलायन्ते शत्रून दृष्ट्वा कथं चन
बरूहि वा तवं यया धृत्या शूर तयजसि संगरम
27
स तवम उत्तिष्ठ युध्यस्व विनीय भयम आत्मनः
घातयित्वा सर्वसैन्यं भरातॄंश चैव सुयॊधन
28
नेदानीं जीविते बुद्धिः कार्या धर्मचिकीर्षया
कषत्रधर्मम अपाश्रित्य तवद्विधेन सुयॊधन
29
यत तत कर्णम उपाश्रित्य शकुनिं चापि सौबलम
अमर्त्य इव संमॊहात तवम आत्मानं न बुद्धवान
30
तत पापं सुमहत कृत्व परतियुध्यस्व भारत
कथं हि तवद्विधॊ मॊहाद रॊचयेत पलायनम
31
कव ते तत पौरुषं यातं कव च मानः सुयॊधन
कव च विक्रान्तता याता कव च विस्फूर्जितं महत
32
कव ते कृतास्त्रता याता किं च शेषे जलाशये
स तवम उत्तिष्ठ युध्यस्व अक्षत्र धर्मेण भारत
33
अस्मान वा तवं पराजित्य परशाधि पृथिवीम इमाम
अथ वा निहतॊ ऽसमाभिर भूमौ सवप्स्यसि भारत
34
एष ते परथमॊ धर्मः सृष्टॊ धात्रा महात्मना
तं कुरुष्व यथातथ्यं राजा भव महारथ
35
[दुर]
नैतच चित्रं महाराज यद भीः पराणिनम आविशत
न च पराणभयाद भीतॊ वयपयातॊ ऽसमि भारत
36
अरथश चानिषङ्गी च निहतः पार्ष्णिसारथिः
एकश चाप्य अगणः संख्ये परत्याश्वासम अरॊचयम
37
न पराणहेतॊर न भयान न विषादाद विशां पते
इदम अम्भः परविष्टॊ ऽसमि शरमात तव इदम अनुष्ठितम
38
तवं चाश्वसिहि कौन्तेय ये चाप्य अनुगतास तव
अहम उत्थाय वः सर्वान परतियॊत्स्यामि संयुगे
39
[य]
आश्वस्ता एव सर्वे सम चिरं तवां मृगयामहे
तद इदानीं समुत्तिष्ठ युध्यस्वेह सुयॊधन
40
हत्वा वा समरे पार्थान सफीतं राज्यम अवाप्नुहि
निहतॊ वा रणे ऽसमाभिर वीरलॊकम अवाप्स्यसि
41
[दुर]
यदर्थं राज्यम इच्छामि कुरूणां कुरुनन्दन
त इमे निहताः सर्वे भरातरॊ मे जनेश्वर
42
कषीणरत्नां च पृथिवीं हतक्षत्रिय पुंगवाम
नाभ्युत्सहाम्य अहं भॊक्तुं विधवाम इव यॊषितम
43
अद्यापि तव अहम आशंसे तवां विजेतुं युधिष्ठिर
भङ्क्त्वा पाञ्चाल पाण्डूनाम उत्साहं भरतर्षभ
44
न तव इदानीम अहं मन्ये कार्यं युद्धेन कर्हि चित
दरॊणे कर्णे च संशान्ते निहते च पितामहे
45
अस्त्व इदानीम इयं राजन केवला पृथिवी तव
असहायॊ हि कॊ राजा राज्यम इच्छेत परशासितुम
46
सुहृदस तादृशान हित्वा पुत्रान भरातॄन पितॄन अपि
भवद्भिश च हृते राज्ये कॊ नु जीवेत मादृशः
47
अहं वनं गमिष्यामि हय अजिनैः परतिवासितः
रतिर हि नास्ति मे राज्ये हतपक्षस्य भारत
48
हतबान्धव भूयिष्ठा हताश्वा हतकुञ्जरा
एषा ते पृथिवी राजन भुङ्क्ष्वैनां विगतज्वरः
49
वनम एव गमिष्यामि वसामॊ मृगचर्मणी
न हि मे निर्जितस्यास्ति जीविते ऽदय सपृहा विभॊ
50
गच्छ तवं भुङ्क्ष्व राजेन्द्र पृथिवीं निहतेश्वराम
हतयॊधां नष्टरत्नां कषीणवप्रां यथासुखम
51
[य]
आर्तप्रलापान मा तात सलिलस्थः परभाषथाः
नैतन मनसि मे राजन वाशितं शकुनेर इव
52
यदि चापि समर्थः सयास तवं दानाय सुयॊधन
नाहम इच्छेयम अवनिं तवया दत्तां परशासितुम
53
अधर्मेण न गृह्णीयां तवया दत्तां महीम इमाम
न हि धर्मः समृतॊ राजन कषत्रियस्य परतिग्रहः
54
तवया दत्तां न चेच्छेयं पृथिवीम अखिलाम अहम
तवां तु युद्धे विनिर्जित्य भॊक्तास्मि वसुधाम इमाम
55
अनीश्वरश च पृथिवीं कथं तवं दातुम इच्छसि
तवयेयं पृथिवी राजन किं न दत्ता तदैव हि
56
धर्मतॊ याचमानानां शमार्थं च कुलस्य नः
वार्ष्णेयं परथमं राजन परत्याख्याय महाबलम
57
किम इदानीं ददासि तवं कॊ हि ते चित्तविभ्रमः
अभियुक्तस तु कॊ राजा दातुम इच्छेद धि मेदिनीम
58
न तवम अद्य महीं दातुम ईशः कौरवनन्दन
आच्छेत्तुं वा बलाद राजन स कथं दातुम इच्छसि
मां तु निर्जित्य संग्रामे पालयेमां वसुंधराम
59
सूच्य अग्रेणापि यद भूमेर अपि धरीयेत भारत
तन मात्रम अपि नॊ मह्य न ददाति पुरा भवान
60
स कथं पृथिवीम एतां परददासि विशां पते
सूच्य अग्रं नात्यजः पूर्वं स कथं तयजसि कषितिम
61
एवम ऐश्वर्यम आसाद्य परशास्य पृथिवीम इमाम
कॊ हि मूढॊ वयवस्येत शत्रॊर दातुं वसुमं धराम
62
तवं तु केवलमौर्ख्येण विमूढॊ नावबुध्यसे
पृथिवीं दातुकामॊ ऽपि जीवितेनाद्य मॊक्ष्यसे
63
अस्मान वा तवं पराजित्य परशाधि पृथिवीम इमाम
अथ वा निहतॊ ऽसमाभिर वरज लॊकान अनुत्तमान
64
आवयॊर जीवतॊ राजन मयि च तवायि च धरुवम
संशयः सर्वभूतानां विजये नॊ भविष्यति
65
जीवितं तव दुष्प्रज्ञ मयि संप्रति वर्तते
जीवयेयं तव अहं कामं न तु तवं जीवितुं कषमः
66
दहने हि कृतॊ यत्नस तवयास्मासु विशेषतः
आशीविषैर विषैश चापि जले चापि परवेशनैः
तवया विनिकृता राजन राज्यस्य हरणेन च
67
एतस्मात कारणात पापजीवितं ते न विद्यते
उत्तिष्ठॊत्तिष्ठ युध्यस्व तत ते शरेयॊ भविष्यति
68
[स]
एवं तु विविधा वाचॊ जय युक्ताः पुनः पुनः
कीर्तयन्ति सम ते वीरास तत्र तत्र जनाधिप
1
[s]
tatas teṣv apayāteṣu ratheṣu triṣu pāṇḍavāḥ
taṃ hradaṃ pratyapadyanta yātra duryodhano 'bhavat
2
sādya ca kuru śreṣṭha tadā dvaipāyana hradam
stambhitaṃ dhārtarāṣṭreṇa dṛṣṭvā taṃ salilāśayam
vāsudevam idaṃ vākyam abravīt kurunandana
ḥ
3
paśyemāṃ dhārtarāṣṭreṇa māyām apsu prayojitām
viṣṭabhya salilaṃ śete nāsya mānuṣato bhayam
4
daivīṃ māyām imāṃ kṛtvā salilāntar gato hy ayam
nikṛtyā nikṛtiprajño na me jīvan vimokṣyate
5
yady asya samare sāhyaṃ kurute vajrabhṛt svayam
tathāpy enaṃ hataṃ yuddhe loko drakṣyati mādhava
6
[vā]
māyāvina imāṃ māyāṃ māyayā jahi bhārata
māyāvī māyayā vadhyaḥ satyam etad yudhiṣṭhira
7
kiryābhyupāyair bahulair māyām aspu prayojya ha
jahi tvaṃ bharataśreṣṭha pāpātmānaṃ suyodhanam
8
kiryābhyupāyair indreṇa nihatā daityadānavāḥ
kriyābhyupāyair bahubhir balir baddhomahātman
ā
9
kriyābhyupāyaiḥ pūrvaṃ hi hiraṇyākṣo mahāsuraḥ
hiraṇyakaśipuś caiva kriyayaiva niṣūditau
vṛtraś ca nihato rājan kriyayaiva na saṃśaya
ḥ
10
tathā paulastya tanayo rāvaṇo nāma rākṣasaḥ
rāmeṇa nihato rājan sānubandhaḥ sahānugaḥ
kriyayā yogam āsthāya tathā tvam api vikrama
11
kriyābhyupāyair nihato mayā rājan purātane
tārakaś ca mahādaityo vipracittiś ca vīryavān
12
vātāpir ilvalaś caiva triśirāś ca tathā vibho
sundopasundāv asurau kriyayaiva niṣūditau
13
kriyābhyupāyair indreṇa tridivaṃ bhujyate vibho
kriyā balavatī rājan nānyat kiṃ cid yudhiṣṭhira
14
daityāś ca dānavāś caiva rākṣasāḥ pārthivās tathā
kriyābhyupāyair nihatāḥ kriyāṃ tasmāt samācara
15
[s]
ity ukto vāsudevena pāṇḍavaḥ saṃśitavrataḥ
jalasthaṃ taṃ mahārāja tava putraṃ malā balam
abhyabhāṣata kaunteyaḥ prahasann iva bhārata
16
suyodhana kimartho 'yam ārambho 'spu kṛtas tvayā
sarvaṃ kṣatraṃ ghātayitvā svakulaṃ ca viśāṃ pate
17
jalāśayaṃ praviṣṭo 'dya vāñchañ jīvitam ātmanaḥ
uttiṣṭha rājan yudhyasva sahāsmābhiḥ suyodhana
18
sa ca darpo naraśreṣṭha sa ca mānaḥ kva te gataḥ
yas tvaṃ saṃstabhya salilaṃ bhīto rājan vyavasthita
ḥ
19
sarve tvāṃ śūra ity eva janā jalpanti saṃsadi
vyarthaṃ tad bhavato manye śauryaṃ salilaśāyina
ḥ
20
uttiṣṭha rājan yudhyasva kṣatriyo 'si kulodbhavaḥ
kauraveyo viśeṣeṇa kule janma ca saṃsmara
21
sa kathaṃ kaurave vaṃśe praśaṃsañ janma cātmanaḥ
yuddhād bhītas tatas toyaṃ praviśya pratitiṣṭhasi
22
ayuddham avyavasthānaṃ naiṣa dharmaḥ sanātanaḥ
anāryajuṣṭam asvargyaṃ raṇe rājan palāyanam
23
kathaṃ pāram agatvā hi yuddhe tvaṃ vai jijīviṣuḥ
imān nipatitān dṛṣṭvā putrān bhrātṝn pitṝṃs tath
ā
24
saṃbandhino vayasyāṃś ca mātulān bāndhavāṃs tathā
ghātayitvā kathaṃ tāta hrade tiṣṭhasi sāṃpratam
25
ś
ramānī na śūras tvaṃ mithyā vadasi bhārata
śūro 'ham iti durbuddhe sarvalokasya śṛṇvata
ḥ
26
na hi śūrāḥ palāyante śatrūn dṛṣṭvā kathaṃ cana
brūhi vā tvaṃ yayā dhṛtyā śūra tyajasi saṃgaram
27
sa tvam uttiṣṭha yudhyasva vinīya bhayam ātmanaḥ
ghātayitvā sarvasainyaṃ bhrātṝṃś caiva suyodhana
28
nedānīṃ jīvite buddhiḥ kāryā dharmacikīrṣayā
kṣatradharmam apāśritya tvadvidhena suyodhana
29
yat tat karṇam upāśritya śakuniṃ cāpi saubalam
amartya iva saṃmohāt tvam ātmānaṃ na buddhavān
30
tat pāpaṃ sumahat kṛtva pratiyudhyasva bhārata
kathaṃ hi tvadvidho mohād rocayeta palāyanam
31
kva te tat pauruṣaṃ yātaṃ kva ca mānaḥ suyodhana
kva ca vikrāntatā yātā kva ca visphūrjitaṃ mahat
32
kva te kṛtāstratā yātā kiṃ ca śeṣe jalāśaye
sa tvam uttiṣṭha yudhyasv akṣatra dharmeṇa bhārata
33
asmān vā tvaṃ parājitya praśādhi pṛthivīm imām
atha vā nihato 'smābhir bhūmau svapsyasi bhārata
34
eṣa te prathamo dharmaḥ sṛṣṭo dhātrā mahātmanā
taṃ kuruṣva yathātathyaṃ rājā bhava mahāratha
35
[dur]
naitac citraṃ mahārāja yad bhīḥ prāṇinam āviśat
na ca prāṇabhayād bhīto vyapayāto 'smi bhārata
36
arathaś cāniṣaṅgī ca nihataḥ pārṣṇisārathiḥ
ekaś cāpy agaṇaḥ saṃkhye pratyāśvāsam arocayam
37
na prāṇahetor na bhayān na viṣādād viśāṃ pate
idam ambhaḥ praviṣṭo 'smi śramāt tv idam anuṣṭhitam
38
tvaṃ cāśvasihi kaunteya ye cāpy anugatās tava
aham utthāya vaḥ sarvān pratiyotsyāmi saṃyuge
39
[y]
āśvastā eva sarve sma ciraṃ tvāṃ mṛgayāmahe
tad idānīṃ samuttiṣṭha yudhyasveha suyodhana
40
hatvā vā samare pārthān sphītaṃ rājyam avāpnuhi
nihato vā raṇe 'smābhir vīralokam avāpsyasi
41
[dur]
yadarthaṃ rājyam icchāmi kur
ūṇāṃ
kurunandana
ta ime nihatāḥ sarve bhrātaro me janeśvara
42
kṣīṇaratnāṃ ca pṛthivīṃ hatakṣatriya puṃgavām
nābhyutsahāmy ahaṃ bhoktuṃ vidhavām iva yoṣitam
43
adyāpi tv aham āśaṃse tvāṃ vijetuṃ yudhiṣṭhira
bhaṅktvā pāñcāla pāṇḍūnām utsāhaṃ bharatarṣabha
44
na tv idānīm ahaṃ manye kāryaṃ yuddhena karhi cit
droṇe karṇe ca saṃśānte nihate ca pitāmahe
45
astv idānīm iyaṃ rājan kevalā pṛthivī tava
asahāyo hi ko rājā rājyam icchet praśāsitum
46
suhṛdas tādṛśān hitvā putrān bhrātṝn pitṝn api
bhavadbhiś ca hṛte rājye ko nu jīveta mādṛśa
ḥ
47
ahaṃ vanaṃ gamiṣyāmi hy ajinaiḥ prativāsitaḥ
ratir hi nāsti me rājye hatapakṣasya bhārata
48
hatabāndhava bhūyiṣṭhā hatāśvā hatakuñjarā
eṣā te pṛthivī rājan bhuṅkṣvaināṃ vigatajvara
ḥ
49
vanam eva gamiṣyāmi vasāmo mṛgacarmaṇī
na hi me nirjitasyāsti jīvite 'dya spṛhā vibho
50
gaccha tvaṃ bhuṅkṣva rājendra pṛthivīṃ nihateśvarām
hatayodhāṃ naṣṭaratnāṃ kṣīṇavaprāṃ yathāsukham
51
[y]
ārtapralāpān mā tāta salilasthaḥ prabhāṣathāḥ
naitan manasi me rājan vāśitaṃ śakuner iva
52
yadi cāpi samarthaḥ syās tvaṃ dānāya suyodhana
nāham iccheyam avaniṃ tvayā dattāṃ praśāsitum
53
adharmeṇa na gṛhṇīyāṃ tvayā dattāṃ mahīm imām
na hi dharmaḥ smṛto rājan kṣatriyasya pratigraha
ḥ
54
tvayā dattāṃ na ceccheyaṃ pṛthivīm akhilām aham
tvāṃ tu yuddhe vinirjitya bhoktāsmi vasudhām imām
55
anīśvaraś ca pṛthivīṃ kathaṃ tvaṃ dātum icchasi
tvayeyaṃ pṛthivī rājan kiṃ na dattā tadaiva hi
56
dharmato yācamānānāṃ śamārthaṃ ca kulasya naḥ
vārṣṇeyaṃ prathamaṃ rājan pratyākhyāya mahābalam
57
kim idānīṃ dadāsi tvaṃ ko hi te cittavibhramaḥ
abhiyuktas tu ko rājā dātum icched dhi medinīm
58
na tvam adya mahīṃ dātum īśaḥ kauravanandana
ācchettuṃ vā balād rājan sa kathaṃ dātum icchasi
māṃ tu nirjitya saṃgrāme pālayemāṃ vasuṃdharām
59
sūcy agreṇāpi yad bhūmer api dhrīyeta bhārata
tan mātram api no mahya na dadāti purā bhavān
60
sa kathaṃ pṛthivīm etāṃ pradadāsi viśāṃ pate
sūcy agraṃ nātyajaḥ pūrvaṃ sa kathaṃ tyajasi kṣitim
61
evam aiśvaryam āsādya praśāsya pṛthivīm imām
ko hi mūḍho vyavasyeta śatror dātuṃ vasumṃ dharām
62
tvaṃ tu kevalamaurkhyeṇa vimūḍho nāvabudhyase
pṛthivīṃ dātukāmo 'pi jīvitenādya mokṣyase
63
asmān vā tvaṃ parājitya praśādhi pṛthivīm imām
atha vā nihato 'smābhir vraja lokān anuttamān
64
vayor jīvato rājan mayi ca tvāyi ca dhruvam
saṃśayaḥ sarvabhūtānāṃ vijaye no bhaviṣyati
65
jīvitaṃ tava duṣprajña mayi saṃprati vartate
jīvayeyaṃ tv ahaṃ kāmaṃ na tu tvaṃ jīvituṃ kṣama
ḥ
66
dahane hi kṛto yatnas tvayāsmāsu viśeṣata
ḥ
āś
viṣair viṣaiś cāpi jale cāpi praveśanaiḥ
tvayā vinikṛtā rājan rājyasya haraṇena ca
67
etasmāt kāraṇāt pāpajīvitaṃ te na vidyate
uttiṣṭhottiṣṭha yudhyasva tat te śreyo bhaviṣyati
68
[s]
evaṃ tu vividhā vāco jaya yuktāḥ punaḥ punaḥ
kīrtayanti sma te vīrās tatra tatra janādhipa
the tenth circle chapter summary
|
the tenth circle chapter summary
Home
>
Library
>
New
>
John Dargavel Smith
>
The Mahabharata In Sanskrit
>
Book 9. Chapter 30