Home
>
Library
>
New
>
John Dargavel Smith
>
The Mahabharata In Sanskrit
>
Book 9. Chapter 4
Book 9. Chapter 4
The Mahabharata In Sanskrit
Book 9
Chapter
4
1
[स]
एवम उक्तॊ ऽतॊ राजा गौतमेन यशस्विना
निःश्वस्य दीर्घम उष्णं च तूष्णीम आसीद विशां पते
2
ततॊ मुहूर्तं स धयात्वा धार्तराष्ट्रॊ महामनाः
कृपं शारद्वतं वाक्यम इत्य उवाच परंतपः
3
यत किं चित सुहृदा वाच्यं तत सर्वं शरावितॊ हय अहम
कृतं च भवता सर्वं पराणान संत्यज्य युध्यता
4
गाहमानम अनीकानि युध्यमानं महारथैः
पाण्डवैर अतितेजॊभिर लॊकस तवाम अनुदृष्टवान
5
सुहृदा यद इदं वाच्यं भवता शरावितॊ हय अहम
न मां परीणाति तत सर्वं मुमूर्षॊर इव भेषजम
6
हेतुकारण संयुक्तं हितं वचनम उत्तमम
उच्यमानं महाबाहॊ न मे विप्राग्र्य रॊच्चते
7
राज्याद विनिकृतॊ ऽसमाभिः कथं सॊ ऽसमासु विश्वसेत
अक्षद्यूते च नृपतिर जितॊ ऽसमाभिर महाधनः
स कथं मम वाक्यानि शरद्दध्याद भूय एव तु
8
तथा दौत्येन संप्राप्तः कृष्णः पार्थ हिते रतः
परलब्धश च हृषीकेशस तच च कर्म विरॊधितम
स च मे वचनं बरह्मन कथम एवाभिमंस्यते
9
विललाप हि यत कृष्णा सभामध्ये समेयुषी
न तन मर्षयते कृष्णॊ न राज्यहरणं तथा
10
एकप्राणाव उभौ कृष्णाव अन्यॊन्यं परति संहतौ
पुरा यच छरुतम एवासीद अद्य पश्यामितत परभॊ
11
सवस्रीयं च हतं शरुत्वा दुःखस्वपिति केशवः
कृतागसॊ वयं तस्य स मदर्थं कथं कषमेत
12
अभिमन्यॊर विनाशेन न शर्म लभते ऽरजुनः
स कथं मद धिते यत्नं परकरिष्यति याचितः
13
मध्यमः पाण्डवस तीक्ष्णॊ भीमसेनॊ महाबलः
परतिज्ञात्म च तेनॊग्रं स भाज्येत न संनमेत
14
उभौ तौ बद्धनिस्त्रिंशाव उभौ चाबद्ध कङ्कटौ
कृतवैराव उभौ वीरौ यमाव अपि यमॊपमौ
15
धृष्टद्युम्नः शिखण्डी च कृतवैरौ मया सह
तौ कथं मद धिते यत्नं परकुर्यातां दविजॊत्तम
16
दुःशासनेन यत कृष्णा एकवस्त्रा रजस्वला
परिक्लिष्टा सभामध्ये सर्वलॊकस्य पश्यतः
17
तथा विवसनां दीनां समरन्त्य अद्यापि पाण्डवाः
न निवारयितुं शक्याः संग्रामात ते परंतपाः
18
यदा च दरौपदी कृष्णा मद विनाशाय दुःखिता
उग्रं तेपे तपः कृष्णा भर्तॄणाम अर्थसिद्धये
सथण्डिले नित्यदा शेते यावद वैरस्य यातना
19
निक्षिप्य मानं दर्पं च वासुदेव सहॊदरा
कृष्णायाः परेक्ष्यवद भूत्वा शुश्रूषां कुरुते सदा
20
इति सर्वं समुन्नद्धं न निर्वाति कथं चन
अभिमन्यॊर विनाशेन स संधेयः कथं मया
21
कथं च नाम भुक्त्वेमां पृथिवीं सागराम्बराम
पाण्डवानां परसादेन भुञ्जीयां राज्यम अल्पकम
22
उपर्य उपरि राज्ञां वै जवलितॊ भास्करॊ यथा
युधिष्ठिरं कथं पश्चाद अनुयास्यामि दासवत
23
कथं भुक्त्वा सवयं भॊगान दत्त्वा दायांश च पुष्कलान
कृपणं वर्तयिष्यामि कृपणैः सह जीविकाम
24
नाभ्यसूयामि ते वाक्यम उक्तं सनिग्धं हितं तवया
न तु संधिम अहं मन्ये पराप्तकालं कथं चन
25
सुनीतम अनुपश्यामि सुयुद्धेन परंतप
नायं कलीबयितुं कालः संयॊद्धुं काल एव नः
26
इष्टं मे बहुभिर यज्ञैर दत्ता विप्रेषु दक्ष्णिणाः
पराप्ताः करमश्रुता वेदाः शत्रूणां मूर्ध्नि च सथितम
27
भृत्यमे सुभृतास तात दीनश चाभ्युद्धृतॊ जनः
यातानि परराष्ट्राणि सवराष्ट्रम अनुपालितम
28
भुक्ताश च विविधा भॊगास तरिवर्गः सेवितॊ मया
पितॄणां गतम आनृण्यं कषत्रधर्मस्य चॊभयॊः
29
न धरुवं सुखम अस्तीह कुतॊ राज्यं कुतॊ यशः
इह कीर्तिर विधातव्या सा च युद्धेन नान्यथा
30
गृहे यत कषत्रियस्यापि निधनं तद विगर्हितम
अधर्मः सुमहान एष यच छय्या मरणं गृहे
31
अरण्ये यॊ विमुञ्चेत संग्रामे वा तनुं नरः
करतून आहृत्य महतॊ महिमानं स गच्छति
32
कृपणं विपलन्न आर्तॊ जरयाभिपरिप्लुतः
मरियते रुदतां मध्ये जञातीनां न स पूरुषः
33
तयक्त्वा तु विविधान भॊगान पराप्तानां मरमां गतिम
अपीदानीं सुयुद्धेन गच्छेयं सत सलॊकताम
34
शूराणाम आर्य वृत्तानां संग्रमेष्व अनिवर्तिनाम
धीमतां सत्यसंधानां सर्वेषां करतुयाजिनाम
35
शस्त्रावभृथम आप्तानां धरुवं वासस तरिविष्टपे
मुदा नूनं परपश्यन्ति शुभ्रा हय अप्सरसां गणाः
36
पश्यन्ति नूनं पितरः पूजिताञ शक्र संसदि
अप्सरॊभिः परिवृतान मॊदमानांस तरिविष्टपे
37
पन्थानम अमरैर यातं शूरैश चैवानिवर्तिभिः
अपि तैः संगतं मार्गं वयम अप्य आरुहेमहि
38
पितामहेन वृद्धेन तथाचर्येण धीमता
जयद्रथेन कर्णेन तथा दुःशासनेन च
39
घटमाना मदर्थे ऽसमिन हताः शूरा जनाधिपाः
शेरते लॊहिताक्ताङ्गाः पृथिव्यां शरविक्षताः
40
उत्तमास्त्रविदः शूरा यथॊक्तक्रतुयाजिनः
तयक्त्वा पराणान यथान्यायम इन्द्र सद्मसु धिष्ठिताः
41
तैस तव अयं रचितः पन्था दुर्गमॊ हि पुनर भवेत
संपतद्भिर महावेगैर इतॊ याद्भिश च सद गतिम
42
ये मदर्थे हताः शूरास तेषां कृतम अनुस्मरन
ऋणं तत परतिमुञ्चानॊ न राज्ये मन आदधे
43
पातयित्वा वयस्यांश च भरातॄन अथ पितामहान
जीवितं यदि रक्षेयं लॊकॊ मां गर्हयेद धरुवम
44
कीदृशं च भवेद राज्यं मम हीनस्य बन्धुभिः
सखिभिश च सुहृद्भिश च परणिपत्य च पाण्डवम
45
सॊ ऽहम एतादृशं कृत्वा जगतॊ ऽसय पराभवम
सुयुद्धेन ततः सवर्गं पराप्स्यामि न तद अन्यथा
46
एवं दुर्यॊधनेनॊक्तं सर्वे संपूज्य तद वचः
साधु साध्व इति राजानं कषत्रियाः संबभाषिरे
47
पराजयम अशॊचन्तः कृतचित्ताश च विक्रमे
सर्वे सुनिश्चिता यॊद्धुम उदग्रमनसॊ ऽभवन
48
ततॊ वाहान समाश्वास्य सर्वे युद्धाभिनन्दिनः
ऊने दवियॊजने गत्वा परत्यतिष्ठन्त कौरवाः
49
आकाशे विद्रुमे पुण्ये परस्थे हिमवतः शुभे
अरुणां सरस्वतीं पराप्य पपुः सस्नुश च तज जलम
50
तव पुत्राः कृतॊत्साहाः पर्यवर्तन्त ते ततः
पर्यवस्थाप्य चात्मानम अन्यॊन्येन पुनस तदा
सर्वे राजन नयवर्तन्त कषत्रियाः कालचॊदिताः
1
[s]
evam ukto 'to rājā gautamena yaśasvinā
niḥśvasya dīrgham uṣṇaṃ ca tūṣṇīm āsīd viśāṃ pate
2
tato muhūrtaṃ sa dhyātvā dhārtarāṣṭro mahāmanāḥ
kṛpaṃ śāradvataṃ vākyam ity uvāca paraṃtapa
ḥ
3
yat kiṃ cit suhṛdā vācyaṃ tat sarvaṃ śrāvito hy aham
kṛtaṃ ca bhavatā sarvaṃ prāṇān saṃtyajya yudhyat
ā
4
gāhamānam anīkāni yudhyamānaṃ mahārathaiḥ
pāṇḍavair atitejobhir lokas tvām anudṛṣṭavān
5
suhṛdā yad idaṃ vācyaṃ bhavatā śrāvito hy aham
na māṃ prīṇāti tat sarvaṃ mumūrṣor iva bheṣajam
6
hetukāraṇa saṃyuktaṃ hitaṃ vacanam uttamam
ucyamānaṃ mahābāho na me viprāgrya roccate
7
rājyād vinikṛto 'smābhiḥ kathaṃ so 'smāsu viśvaset
akṣadyūte ca nṛpatir jito 'smābhir mahādhanaḥ
sa kathaṃ mama vākyāni śraddadhyād bhūya eva tu
8
tathā dautyena saṃprāptaḥ kṛṣṇaḥ pārtha hite rataḥ
pralabdhaś ca hṛṣīkeśas tac ca karma virodhitam
sa ca me vacanaṃ brahman katham evābhimaṃsyate
9
vilalāpa hi yat k
ṛṣṇā
sabhāmadhye sameyuṣī
na tan marṣayate kṛṣṇo na rājyaharaṇaṃ tath
ā
10
ekaprāṇāv ubhau k
ṛṣṇ
v anyonyaṃ prati saṃhatau
purā yac chrutam evāsīd adya paśyāmitat prabho
11
svasrīyaṃ ca hataṃ śrutvā duḥkhasvapiti keśavaḥ
kṛtāgaso vayaṃ tasya sa madarthaṃ kathaṃ kṣamet
12
abhimanyor vināśena na śarma labhate 'rjunaḥ
sa kathaṃ mad dhite yatnaṃ prakariṣyati yācita
ḥ
13
madhyamaḥ pāṇḍavas tīkṣṇo bhīmaseno mahābalaḥ
pratijñātma ca tenograṃ sa bhājyeta na saṃnamet
14
ubhau tau baddhanistriṃśāv ubhau cābaddha kaṅkaṭau
kṛtavairāv ubhau vīrau yamāv api yamopamau
15
dhṛṣṭadyumnaḥ śikhaṇḍī ca kṛtavairau mayā saha
tau kathaṃ mad dhite yatnaṃ prakuryātāṃ dvijottama
16
duḥśāsanena yat k
ṛṣṇā
ekavastrā rajasvalā
parikliṣṭā sabhāmadhye sarvalokasya paśyata
ḥ
17
tathā vivasanāṃ dīnāṃ smaranty adyāpi pāṇḍavāḥ
na nivārayituṃ śakyāḥ saṃgrāmāt te paraṃtap
āḥ
18
yadā ca draupadī k
ṛṣṇā
mad vināśāya duḥkhitā
ugraṃ tepe tapaḥ k
ṛṣṇā
bhartṝṇām arthasiddhaye
sthaṇḍile nityadā śete yāvad vairasya yātan
ā
19
nikṣipya mānaṃ darpaṃ ca vāsudeva sahodarā
k
ṛṣṇ
yāḥ prekṣyavad bhūtvā śuśr
ūṣāṃ
kurute sad
ā
20
iti sarvaṃ samunnaddhaṃ na nirvāti kathaṃ cana
abhimanyor vināśena sa saṃdheyaḥ kathaṃ may
ā
21
kathaṃ ca nāma bhuktvemāṃ pṛthivīṃ sāgarāmbarām
pāṇḍavānāṃ prasādena bhuñjīyāṃ rājyam alpakam
22
upary upari rājñāṃ vai jvalito bhāskaro yathā
yudhiṣṭhiraṃ kathaṃ paścād anuyāsyāmi dāsavat
23
kathaṃ bhuktvā svayaṃ bhogān dattvā dāyāṃś ca puṣkalān
kṛpaṇaṃ vartayiṣyāmi kṛpaṇaiḥ saha jīvikām
24
nābhyasūyāmi te vākyam uktaṃ snigdhaṃ hitaṃ tvayā
na tu saṃdhim ahaṃ manye prāptakālaṃ kathaṃ cana
25
sunītam anupaśyāmi suyuddhena paraṃtapa
nāyaṃ klībayituṃ kālaḥ saṃyoddhuṃ kāla eva na
ḥ
26
iṣṭaṃ me bahubhir yajñair dattā vipreṣu dakṣṇi
ṇāḥ
prāptāḥ kramaśrutā vedāḥ śatr
ūṇāṃ
mūrdhni ca sthitam
27
bhṛtyame subhṛtās tāta dīnaś cābhyuddhṛto janaḥ
yātāni pararāṣṭrāṇi svarāṣṭram anupālitam
28
bhuktāś ca vividhā bhogās trivargaḥ sevito mayā
pit
ṝṇāṃ
gatam ānṛṇyaṃ kṣatradharmasya cobhayo
ḥ
29
na dhruvaṃ sukham astīha kuto rājyaṃ kuto yaśaḥ
iha kīrtir vidhātavyā sā ca yuddhena nānyath
ā
30
gṛhe yat kṣatriyasyāpi nidhanaṃ tad vigarhitam
adharmaḥ sumahān eṣa yac chayyā maraṇaṃ gṛhe
31
araṇye yo vimuñceta saṃgrāme vā tanuṃ naraḥ
kratūn āhṛtya mahato mahimānaṃ sa gacchati
32
kṛpaṇaṃ vipalann ārto jarayābhipariplutaḥ
mriyate rudatāṃ madhye jñātīnāṃ na sa pūruṣa
ḥ
33
tyaktvā tu vividhān bhogān prāptānāṃ maramāṃ gatim
apīdānīṃ suyuddhena gaccheyaṃ sat salokatām
34
ś
rāṇām ārya vṛttānāṃ saṃgrameṣv anivartinām
dhīmatāṃ satyasaṃdhānāṃ sarveṣāṃ kratuyājinām
35
astrāvabhṛtham āptānāṃ dhruvaṃ vāsas triviṣṭape
mudā nūnaṃ prapaśyanti śubhrā hy apsarasāṃ ga
ṇāḥ
36
paśyanti nūnaṃ pitaraḥ pūjitāñ śakra saṃsadi
apsarobhiḥ parivṛtān modamānāṃs triviṣṭape
37
panthānam amarair yātaṃ śūraiś caivānivartibhiḥ
api taiḥ saṃgataṃ mārgaṃ vayam apy āruhemahi
38
pitāmahena vṛddhena tathācaryeṇa dhīmatā
jayadrathena karṇena tathā duḥśāsanena ca
39
ghaṭamānā madarthe 'smin hatāḥ śūrā janādhip
āḥ
erate lohitāktāṅgāḥ pṛthivyāṃ śaravikṣat
āḥ
40
uttamāstravidaḥ śūrā yathoktakratuyājinaḥ
tyaktvā prāṇān yathānyāyam indra sadmasu dhiṣṭhit
āḥ
41
tais tv ayaṃ racitaḥ panthā durgamo hi punar bhavet
saṃpatadbhir mahāvegair ito yādbhiś ca sad gatim
42
ye madarthe hatāḥ śūrās teṣāṃ kṛtam anusmaran
ṛ
aṃ tat pratimuñcāno na rājye mana ādadhe
43
pātayitvā vayasyāṃś ca bhrātṝn atha pitāmahān
jīvitaṃ yadi rakṣeyaṃ loko māṃ garhayed dhruvam
44
kīdṛśaṃ ca bhaved rājyaṃ mama hīnasya bandhubhiḥ
sakhibhiś ca suhṛdbhiś ca praṇipatya ca pāṇḍavam
45
so 'ham etādṛśaṃ kṛtvā jagato 'sya parābhavam
suyuddhena tataḥ svargaṃ prāpsyāmi na tad anyath
ā
46
evaṃ duryodhanenoktaṃ sarve saṃpūjya tad vacaḥ
sādhu sādhv iti rājānaṃ kṣatriyāḥ saṃbabhāṣire
47
parājayam aśocantaḥ kṛtacittāś ca vikrame
sarve suniścitā yoddhum udagramanaso 'bhavan
48
tato vāhān samāśvāsya sarve yuddhābhinandinaḥ
ūne dviyojane gatvā pratyatiṣṭhanta kaurav
āḥ
49
kāśe vidrume puṇye prasthe himavataḥ śubhe
aruṇāṃ sarasvatīṃ prāpya papuḥ sasnuś ca taj jalam
50
tava putrāḥ kṛtotsāhāḥ paryavartanta te tataḥ
paryavasthāpya cātmānam anyonyena punas tadā
sarve rājan nyavartanta kṣatriyāḥ kālacoditāḥ
trooping fairy
|
tales of folk and fairies iphone
Home
>
Library
>
New
>
John Dargavel Smith
>
The Mahabharata In Sanskrit
>
Book 9. Chapter 4