Home
>
Library
>
Hinduism
>
Anonymous
>
The Rig Veda In Sanskrit
>
Rig Veda Book 10. Hymn 85
Rig Veda Book 10. Hymn 85
Rig Veda Book 10 Hymn 85
सत्येनोत्तभिता भूमिः सूर्येणोत्तभिता दयौः
रतेनादित्यास्तिष्ठन्ति दिवि सोमो अधि शरितः
सोमेनादित्या बलिनः सोमेन पर्थिवी मही
अथोनक्षत्राणामेषामुपस्थे सोम आहितः
सोमं मन्यते पपिवन यत सम्पिंषन्त्योषधिम
सोमं यम्ब्रह्माणो विदुर्न तस्याश्नाति कश्चन
आछद्विधानैर्गुपितो बार्हतैः सोम रक्षितः
गरव्णामिच्छ्र्ण्वन तिष्ठसि न ते अश्नाति पार्थिवः
यत तवा देव परपिबन्ति तत आ पयायसे पुनः
वायुःसोमस्य रक्षिता समानां मास आक्र्तिः
रैभ्यासीदनुदेयी नाराशंसि नयोचनी
सूर्यायाभद्रमिद वासो गाथयैति परिष्क्र्तम
चित्तिरा उपबर्हणं चक्षुरा अभ्यञ्जनम
दयौर्भूमिःकोश आसीद यदयात सूर्या पतिम
सतोमा आसन परतिधयः कुरिरं छन्द ओपशः
सूर्यायाश्विना वराग्निरासीत पुरोगवः
सोमो वधूयुरभवदश्विनास्तामुभा वरा
सूर्यांयत पत्ये शंसन्तीं मनसा सविताददात
मनो अस्या अन आसीद दयौरासीदुत छदिः
शुक्रावनड्वाहवास्तां यदयात सूर्या बर्हम
रक्सामाभ्यामभिहितौ गावौ ते सामनावितः
शरोत्रं तेचक्रे आस्तां दिवि पन्थाश्चराचारः
शुची ते चक्रे यात्या वयानो अक्ष आहतः
अनोमनस्मयं सूर्यारोहत परयति पतिम
सूर्याया वहतुः परागात सविता यमवास्र्जत
अघासुहन्यन्ते गावो.अर्जुन्योः पर्युह्यते
यदश्विना पर्छमानावयातं तरिचक्रेण वहतुंसूर्यायाः
विश्वे देवा अनु तद वामजानन पुत्रःपितरावव्र्णीत पूषा
यदयातं शुभस पती वरेयं सूर्यामुप
कवैकंचक्रं वामासीत कव देष्ट्राय तस्थथुः
दवे ते चक्रे सूर्ये बरह्माण रतुथ विदुः
अथैकंचक्रं यद गुहा तदद्धातय इद विदुः
सूर्यायै देवेभ्यो मित्राय वरुणाय च
ये भूतस्यप्रचेतस इदं तेभ्यो.अकरं नमः
पूर्वापरं चरतो माययैतौ शिशू करिळन्तौ परि यतोध्वरम
विश्वान्यन्यो भुवनाभिचष्ट रतुन्रन्योविदधज्जायते पुनः
नवो-नवो भवति जायमानो.अह्नां केतुरुषसामेत्यग्रम
भागं देवेभ्यो वि दधात्यायन पर चन्द्रमास्तिरतेदीर्घमयुः
सुकिंशुकं शल्मलिं विश्वरूपं हिरण्यवर्णं सुव्र्तंसुचक्रम
आ रोह सूर्ये अम्र्तस्य लोकं सयोनं पत्ये वहतुंक्र्णुष्व
उदीर्ष्वातः पतिवती हयेषा विश्वावसुं नमसागीर्भिरीळे
अन्यामिछ पित्र्षदं वयक्तां स ते भागोजनुषा तस्य विद्धि
उदीर्ष्वातो विश्वावसो नमसेळा महे तवा
अन्यामिछप्रफर्व्यं सं जायां पत्या सर्ज
अन्र्क्षरा रजवः सन्तु पन्था येभिः सखायो यन्ति नोवरेयम
समर्यमा सं भगो नो निनीयात सं जस्पत्यंसुयममस्तु देवाः
पर तवा मुञ्चामि वरुणस्य पाशाद येन तवाबध्नात सवितासुशेवः
रतस्य योनौ सुक्र्तस्य लोके.अरिष्टां तवा सहपत्या दधामि
परेतो मुञ्चामि नामुतः सुबद्धाममुतस करम
यथेयमिन्द्र मीढ्वः सुपुत्रा सुभगासति
पूषा तवेतो नयतु हस्तग्र्ह्याश्विना तवा पर वहतांरथेन
गर्हान गछ गर्हपत्नी यथासो वशिनी तवंविदथमा वदासि
इह परियं परजया ते सं रध्यतामस्मिन गर्हे गार्हपत्यायजाग्र्हि
एना पत्या तन्वं सं सर्जस्वाधा जिव्री विदथमा वदाथः
नीललोहितं भवति कर्त्यासक्तिर्व्यज्यते
एधन्ते अस्याज्ञातयः पतिर्बन्धेषु बध्यते
परा देहि शामुल्यं बरह्मभ्यो वि भजा वसु
कर्त्यैषापद्वती भूत्व्या जाया विशते पतिम
अश्रीरा तनूर्भवति रुशती पापयामुया
पतिर्यद्वध्वो वाससा सवमङगमभिधित्सते
ये वध्वश्चन्द्रं वहतुं यक्ष्मा यन्ति जनादनु
पुनस्तान यज्ञिया देवा नयन्तु यत आगताः
मा विदन परिपन्थिनो य आसीदन्ति दम्पती
सुगेभिर्दुर्गमतीतामप दरान्त्वरातयः
सुमङगलीरियं वधूरिमां समेत पश्यत
सौभाग्यमस्यै दत्त्वायाथास्तं वि परेतन
तर्ष्टमेतत कटुकमेतदपाष्ठवद विषवन नैतदत्तवे
सूर्यां यो बरह्मा विद्यात स इद वाधूयमर्हति
आशसनं विशसनमथो अधिविकर्तनम
सूर्यायः पश्यरूपाणि तानि बरह्मा तु शुन्धति
गर्भ्णामि ते सौभगत्वाय हस्तं मया पत्या जरदष्टिर्यथासः
भगो अर्यमा सविता पुरन्धिर्मह्यं तवादुर्गार्हपत्याय देवाः
तां पूषञ्छिवतमामेरयस्व यस्यां बीजं मनुष्यावपन्ति
या न ऊरू उशती विश्रयाते यस्यामुशन्तःप्रहराम शेपम
तुभ्यमग्रे पर्यवहन सूर्यां वहतुना सह
पुनःपतिभ्यो जायां दा अग्ने परजया सह
पुनः पत्नीमग्निरदादायुषा सह वर्चसा
दीर्घायुरस्या यः पतिर्जीवाति शरदः शतम
सोमः परथमो विविदे गन्धर्वो विविद उत्तरः
तर्तीयोग्निष टे पतिस्तुरीयस्ते मनुष्यजाः
सोमो ददद गन्धर्वाय गन्धर्वो दददग्नये
रयिं चपुत्रांश्चादादग्निर्मह्यमथो इमाम
इहैव सतं मा वि यौष्टं विश्वमायुर्व्यश्नुतम
कॄळन्तौ पुत्रैर्नप्त्र्भिर्मोदमानौ सवे गर्हे
आ नः परजां हनयतु परजापतिराजरसाय समनक्त्वर्यमा
अदुर्मङगलीः पतिलोकमा विश शं नो भवद्विपदे शं चतुष्पदे
अघोरचक्षुरपतिघ्न्येधि शिवा पशुभ्यः सुमनाःसुवर्चाः
वीरसूर्देवकामा सयोना शं नो भव दविपदेशं चतुष्पदे
इमां तवमिन्द्र मीढ्वः सुपुत्रां सुभगां कर्णु
दशास्यां पुत्राना धेहि पतिमेकादशं कर्धि
सम्राज्ञी शवशुरे भव सम्राज्ञी शवश्र्वां भव
ननान्दरि सम्राज्ञी भव सम्राज्ञी अधि देव्र्षु
समञ्जन्तु विश्वे देवाः समापो हर्दयानि नौ
सम्मातरिश्वा सं धाता समु देष्ट्री दधातु नौ
satyenottabhitā bhūmiḥ sūryeṇottabhitā dyau
ḥ
tenādityāstiṣṭhanti divi somo adhi śrita
ḥ
somenādityā balinaḥ somena pṛthivī mahī
athonakṣatrāṇāmeṣāmupasthe soma āhita
ḥ
somaṃ manyate papivan yat sampiṃṣantyoṣadhim
somaṃ yambrahmāṇo vidurna tasyāśnāti kaścana
āchadvidhānairghupito bārhataiḥ soma rakṣitaḥ
ghravṇāmicchṛṇvan tiṣṭhasi na te aśnāti pārthiva
ḥ
yat tvā deva prapibanti tata ā pyāyase punaḥ
vāyuḥsomasya rakṣitā samānāṃ māsa ākṛti
ḥ
raibhyāsīdanudeyī nārāśaṃsi nyocanī
sūryāyābhadramid vāso ghāthayaiti pariṣkṛtam
cittirā upabarhaṇaṃ cakṣurā abhyañjanam
dyaurbhūmiḥkośa āsīd yadayāt sūryā patim
stomā āsan pratidhayaḥ kuriraṃ chanda opaśaḥ
sūryāyāaśvinā varāghnirāsīt puroghava
ḥ
somo vadhūyurabhavadaśvināstāmubhā varā
sūryāṃyat patye śaṃsantīṃ manasā savitādadāt
mano asyā ana āsīd dyaurāsīduta chadi
ḥ
ukrāvanaḍvāhavāstāṃ yadayāt sūryā bṛham
ksāmābhyāmabhihitau ghāvau te sāmanāvita
ḥ
rotraṃ tecakre āstāṃ divi panthāścarācāra
ḥ
ucī te cakre yātyā vyāno akṣa āhataḥ
anomanasmayaṃ sūryārohat prayati patim
sūryāyā vahatuḥ prāghāt savitā yamavāsṛjat
aghāsuhanyante ghāvo.arjunyoḥ paryuhyate
yadaśvinā pṛchamānāvayātaṃ tricakreṇa vahatuṃsūryāy
āḥ
viśve devā anu tad vāmajānan putraḥpitarāvavṛṇīta p
ūṣā
yadayātaṃ śubhas patī vareyaṃ sūryāmupa
kvaikaṃcakraṃ vāmāsīt kva deṣṭrāya tasthathu
ḥ
dve te cakre sūrye brahmāṇa ṛtutha viduḥ
athaikaṃcakraṃ yad ghuhā tadaddhātaya id vidu
ḥ
sūryāyai devebhyo mitrāya varuṇāya ca
ye bhūtasyapracetasa idaṃ tebhyo.akaraṃ nama
ḥ
pūrvāparaṃ carato māyayaitau śiśū kriḷantau pari yatoadhvaram
viśvānyanyo bhuvanābhicaṣṭa ṛtunranyovidadhajjāyate puna
ḥ
navo-navo bhavati jāyamāno.ahnāṃ keturuṣasāmetyaghram
bhāghaṃ devebhyo vi dadhātyāyan pra candramāstiratedīrghamayu
ḥ
sukiṃśukaṃ śalmaliṃ viśvarūpaṃ hiraṇyavarṇaṃ suvṛtaṃsucakram
ā roha sūrye amṛtasya lokaṃ syonaṃ patye vahatuṃkṛṇuṣva
udīrṣvātaḥ pativatī hyeṣā viśvāvasuṃ namasāghīrbhirīḷe
anyāmicha pitṛṣadaṃ vyaktāṃ sa te bhāghojanuṣā tasya viddhi
udīrṣvāto viśvāvaso namaseḷā mahe tvā
anyāmichaprapharvyaṃ saṃ jāyāṃ patyā sṛja
anṛkṣarā ṛjavaḥ santu panthā yebhiḥ sakhāyo yanti novareyam
samaryamā saṃ bhagho no ninīyāt saṃ jaspatyaṃsuyamamastu dev
āḥ
pra tvā muñcāmi varuṇasya pāśād yena tvābadhnāt savitāsuśeva
ḥ
tasya yonau sukṛtasya loke.ari
ṣṭāṃ
tvā sahapatyā dadhāmi
preto muñcāmi nāmutaḥ subaddhāmamutas karam
yatheyamindra mīḍhvaḥ suputrā subhaghāsati
pūṣā tveto nayatu hastaghṛhyāśvinā tvā pra vahatāṃrathena
ghṛhān ghacha ghṛhapatnī yathāso vaśinī tvaṃvidathamā vadāsi
iha priyaṃ prajayā te saṃ ṛdhyatāmasmin ghṛhe ghārhapatyāyajāghṛhi
enā patyā tanvaṃ saṃ sṛjasvādhā jivrī vidathamā vadātha
ḥ
nīlalohitaṃ bhavati kṛtyāsaktirvyajyate
edhante asyājñātayaḥ patirbandheṣu badhyate
parā dehi śāmulyaṃ brahmabhyo vi bhajā vasu
kṛtyaiṣāpadvatī bhūtvyā jāyā viśate patim
aśrīrā tanūrbhavati ruśatī pāpayāmuyā
patiryadvadhvo vāsasā svamaṅghamabhidhitsate
ye vadhvaścandraṃ vahatuṃ yakṣmā yanti janādanu
punastān yajñiyā devā nayantu yata āghat
āḥ
mā vidan paripanthino ya āsīdanti dampatī
sughebhirdurghamatītāmapa drāntvarātaya
ḥ
sumaṅghalīriyaṃ vadhūrimāṃ sameta paśyata
saubhāghyamasyai dattvāyāthāstaṃ vi paretana
tṛṣṭametat kaṭukametadapāṣṭhavad viṣavan naitadattave
sūryāṃ yo brahmā vidyāt sa id vādhūyamarhati
ā
asanaṃ viśasanamatho adhivikartanam
sūryāyaḥ paśyarūpāṇi tāni brahmā tu śundhati
ghṛbhṇāmi te saubhaghatvāya hastaṃ mayā patyā jaradaṣṭiryathāsaḥ
bhagho aryamā savitā purandhirmahyaṃ tvādurghārhapatyāya dev
āḥ
tāṃ pūṣañchivatamāmerayasva yasyāṃ bījaṃ manuṣyāvapanti
yā na ūrū uśatī viśrayāte yasyāmuśantaḥpraharāma śepam
tubhyamaghre paryavahan sūryāṃ vahatunā saha
punaḥpatibhyo jāyāṃ dā aghne prajayā saha
punaḥ patnīmaghniradādāyuṣā saha varcasā
dīrghāyurasyā yaḥ patirjīvāti śaradaḥ śatam
somaḥ prathamo vivide ghandharvo vivida uttaraḥ
tṛtīyoaghniṣ ṭe patisturīyaste manuṣyaj
āḥ
somo dadad ghandharvāya ghandharvo dadadaghnaye
rayiṃ caputrāṃścādādaghnirmahyamatho imām
ihaiva staṃ mā vi yauṣṭaṃ viśvamāyurvyaśnutam
kṝḷantau putrairnaptṛbhirmodamānau sve ghṛhe
ā
naḥ prajāṃ hanayatu prajāpatirājarasāya samanaktvaryamā
adurmaṅghalīḥ patilokamā viśa śaṃ no bhavadvipade śaṃ catuṣpade
aghoracakṣurapatighnyedhi śivā paśubhyaḥ sumanāḥsuvarc
āḥ
vīrasūrdevakāmā syonā śaṃ no bhava dvipadeśaṃ catuṣpade
imāṃ tvamindra mīḍhvaḥ suputrāṃ subhaghāṃ kṛṇu
daśāsyāṃ putrānā dhehi patimekādaśaṃ kṛdhi
samrājñī śvaśure bhava samrājñī śvaśrvāṃ bhava
nanāndari samrājñī bhava samrājñī adhi devṛṣu
samañjantu viśve devāḥ samāpo hṛdayāni nau
sammātariśvā saṃ dhātā samu deṣṭrī dadhātu nau
utras vedanta
|
utras vedanta
Home
>
Library
>
Hinduism
>
Anonymous
>
The Rig Veda In Sanskrit
>
Rig Veda Book 10. Hymn 85